Přehled zpráv Prý již před 4000 lety trápila lidstvo žloutenka 1 29.5.2018 Haló noviny  Strana 12  Mozaika zajímavostí     ... dost častější, než je tomu dnes. Ukázal to vědecký výzkum, na kterém se podílel paleopatolog Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK). Článek o výsledcích výzkumu otiskl časopis Nature, o čemž informovala 1. LF... Inovativní léčba v terapii karcinomu prsu 2 28.5.2018 Zdravotnictví medicína  Strana 30  Klinická praxe   Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.   ... poznatků, které jsou k dispozici, mohlo by být úmrtí z pokročilé rakoviny prsu o 30 % méně. Foto: Helena Szmigielová, charitativní kalendář Bellis 2018 z projektu Bellis Young & Cancer Foto popis| O autorovi| Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Onkologická klinika 1. LF UK a VFN Praha Čech odkrýval šíření genů i moru. Velká studie osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy 3 28.5.2018 lidovky.cz  Strana 0     Martin Rychlík   ... doby železné. Šlo jednak o maďarské Skythy, Sigynny dle Hérodota, a Saky ze Střední Asie,“ řekl LN profesor Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ten na studii spolupracoval s desítkami vědců z Cambridge či Kodaně, ale i z Ruska a středoasijských... P očet pacientů s roztroušenou sklerózou na biologické léčbě stoupá 4 28.5.2018 medicalnews.cz  Strana 0       ... protizánětlivé, ale neumí opravit ztracené nervové buňky,“ vysvětlila docentka Dana Horáková z neurologické kliniky a Centra klinických neurověd Univerzity Karlovy v Praze, 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Moderní farmakoterapiePrvní posun v účinnosti léčby... Vykadit rakovinu? Kauza šarlatánských „lékařů“ z Prahy se rozrůstá. ČT se ozvala i známá herečka 5 28.5.2018 parlamentnilisty.cz  Strana 0     Hans Štembera   ... úplně mimo a terapeut by se nikdy neměl do takových věcí pouštět, pokud o to klient nežádá,“ dodává k věci Martin Anders z psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Poté se v pořadu reportér vrátil k výroku jednoho ze zaměstnanců centra Aktip, Jana Svobody, že... Revoluční změna v katetrizaci. Díky českému objevu 6 28.5.2018 tribune.cz  Strana 0       ... nemocnice. Katetry vyvíjené pro kolemoperační péči jsou konzultovány s prof. MUDr. Jiřím Hochem, CSc., přednostou Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol a rozbíhá se i spolupráce s Klinikou kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK ve VFN a s motolskými pediatry. Podle vyjádření prof.... Čech odkrýval šíření genů i moru. Velká studie osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy 7 28.5.2018 24zpravy.com  Strana 0       ... doby železné. Šlo jednak o maďarské Skythy, Sigynny dle Hérodota, a Saky ze Střední Asie,“ řekl LN profesor Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ten na studii spolupracoval s desítkami vědců z Cambridge či Kodaně, ale i z Ruska a středoasijskich... Jedenáct dní nespat? Jde to! 8 28.5.2018 dobry-spanek.cz  Strana 0       ... kratším než 5 hodin stoupá 3násobně riziko srdeční příhody. Dlouhodobě kratší spánek vede k obezitě. U pacientů s epilepsií vede nedostatek spánku k provokaci epileptického záchvatu. (ercp) Zdroj: Přednášky z neurologie a spánkové medicíny. Neurologická klinika 1. LF a VFN v Praze. Roztroušená skleróza omezuje osobní život 96% nemocných 9 28.5.2018 firststyle.cz  Strana 0       ... a narůstá invalidita,“ vysvětlila prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí lékařka Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. S léčbou je nutné začít co nejdříve U roztroušené sklerózy je důležité, aby byla diagnostikována co nejdříve, protože... ŽENY S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU BY MĚLY TĚHOTENSTVÍ PLÁNOVAT 10 28.5.2018 hcom.cz  Strana 0     Eva Kubala Havrdová   ... odmítají platit převedení pacientek s vysokou aktivitou nemoci na jiný typ biologické léčby, který pomáhá nemoc před a po těhotenství stabilizovat," komentuje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Vědci z 1. LF UK Praha se zaměřují na alergeny ohrožující plíce 11 28.5.2018 medicina.cz  Strana 0     Aktuality Alergie   ... ale i závažné formy, které přecházejí v jizvení plic, tedy plicní fibrózu, a ta může být smrtelná,“ upozorňuje přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., která spolu s mezinárodním týmem lékařů nedávno představila výsledky... Akutní fáze (virémie) 12 28.5.2018 myokarditida.cz  Strana 0       ... ISBN 978-1-4557-5133-4. 29) KUCHYNKA, P. Nové diagnostické a terapeutické aspekty zánětlivé kardiomyopatie. Praha, 2011. Disertační práce. 1. LF UK. 36) POLLER, W., H. FECHNER a et al. The molecular basis of cardiotropic viral infections. European Heart Journal Supplements... Plastinované modely 13 28.5.2018 rozhlas.cz  Strana 0       ... a slezina - to všechno úhledně srovnané v malé přepravce. Nejde o obchod s lidskými orgnány, ale o speciální preparáty. Díky nim si mladí medici na I. lékařské fakultě mohou každou důležitou část lidského těla doslova osahat. I přesto studenti plastináty přivítali, jak mi potvrzuje Tomáš... Je váš partner stále unavený? Pozor, může to být příznak vážné choroby! 14 28.5.2018 zenysro.cz  Strana 0       ... a narůstá invalidita,“ vysvětlila prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí lékařka Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. RS postihuje především mladé dospělé ve věku 20-40 let, kteří mají často tendenci příznaky zaměňovat za vyčerpání z... Plné znění zpráv Prý již před 4000 lety trápila lidstvo žloutenka Téma: 1. Lékařská fakulta 29.5.2018  Haló noviny  Strana 12  Mozaika zajímavostí Se žloutenkou typu B se potýkali lidé již v dávné minulosti. Během doby bronzové byla v Evropě a Asii o dost častější, než je tomu dnes. Ukázal to vědecký výzkum, na kterém se podílel paleopatolog Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK). Článek o výsledcích výzkumu otiskl časopis Nature, o čemž informovala 1. LF UK v tiskové zprávě. Vědci zmapovali evoluci HBV viru, což je původce žloutenky typu B. Zajímalo je, jak se tento virus proměňoval od doby bronzové až do středověku. »Výzkum ukázal, že lidé v celé Eurasii byli infikování viry žloutenky typu B po tisíce let. Prevalence během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace,« uvedl Smrčka. Autoři článku při mapování evoluce viru přečetli 12 genomů, které jsou staré přibližně 800 až 4500 let. »Genotypy HBV, které jsou dnes typické pro Afriku či Asii, byly v zásadě již přítomny u minulých populací Eurasie,« potvrdil Smrčka. Porovnání výsledků výzkumu s geografickými modely ukázalo, že šíření pravěkých a moderních variant viru souvisí s migracemi lidí v době bronzové a železné. Smrčkovu práci ocenil děkan 1. LF UK Aleksi Šedo. Je podle něj příkladem, že i v oborech, kde je obtížné proniknout do špičkové vědy, vznikají v Česku světově významné výsledky. Smrčka řekl, že výzkum chorob našich předků v dávné minulosti na molekulární úrovni může přinést inspiraci i virologům. Dovoluje jim totiž předvídat změny virů a zamezit budoucím pandemiím. V biomedicínském a klinickém výzkumu spolupracuje 1. LF UK s řadou klinických pracovišť. Jsou to Všeobecná fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice v Motole, Ústřední vojenská nemocnice, Thomayerova nemocnice, Nemocnice Na Bulovce a další mezioborová centra. Podílí se také na projektu BIOCEV zaměřeném na biotechnologie a biomedicínu. Foto popis|   Inovativní léčba v terapii karcinomu prsu Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  Zdravotnictví medicína  Strana 30  Klinická praxe Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen a zhruba třetina nově diagnostikovaných pacientek v budoucnosti zgeneralizuje. Metastatická fáze nemoci je v současnosti stále nevyléčitelná, ale spektrum účinných léků se stále rozšiřuje. V současné době lze na molekulárně biologické úrovni odlišit několik různých typů karcinomu prsu, které potřebují odlišné léčebné přístupy. Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen a zhruba třetina nově diagnostikovaných pacientek v budoucnosti zgeneralizuje. Metastatická fáze nemoci je v současnosti stále nevyléčitelná, ale spektrum účinných léků se stále rozšiřuje. V současné době lze na molekulárně biologické úrovni odlišit několik různých typů karcinomu prsu, které potřebují odlišné léčebné přístupy. Trastuzumab Nemocné s karcinomem prsu s HER2 pozitivitou, kterých je v České republice kolem 15 %, profitují významně z antiHER2 cílené terapie. Trastuzumab prokázal svoji účinnost v paliativní indikaci a přesunul se do indikace adjuvantní, kde veleúspěšně zachraňuje životy nemocných. U časného karcinomu prsu v kombinaci s chemoterapií prodlužuje adjuvantní léčba s touto monoklonální protilátkou celkové přežití nemocných (OS: HR = 0,66) a dobu do progrese nemoci (PFS: HR = 0,60). Trastuzumab ale zlepšuje celkové přežití i u metastatického karcinomu prsu (20,3 na 25,1 měsíce). Standardem zajišťovací biochemoterapie s herceptinem je roční podávání. Vzhledem k riziku snížení ejekční frakce levé komory, je nutná monitorace léčby pomocí ECHO srdce. Kvalitu života nemocných zlepšil inovovaný preparát podávaný subkutánně. Trastuzumab již existuje v několika biosimilárních variantách, které budeme pravděpodobně brzy podávat i našim pacientům. Pertuzumab U HER2 pozitivních pacientů je indikován také pertuzumab, monoklonální protilátka užívaná v kombinaci s trastuzumabem a taxany v léčbě metastatického karcinomu prsu. Pertuzumab inhibuje dimerizaci receptorů HER2 a HER3 a brání tak proliferačnímu efektu aktivace HER2 receptoru. Účinnost v paliativní léčbě podporují výsledky studie Cleopatra, fáze III, s 808 ženami s HER2 pozitivním metastatickým karcinomem prsu, které dostaly v první linii trastuzumab a docetaxel s pertuzumabem, nebo placebem. Ve srovnání s placebem prokázal pertuzumab signifikantní prodloužení mediánu doby přežití bez progrese (PFS: 19 vs. 12 měsíců; HR = 0,62; 95% CI = 0,51–0,75) a především prodloužení života o 15,7 měsíce (HR = 0,68; p = 0,0002). Na základě těchto jednoznačných výsledků doporučila v roce 2012 tuto kombinaci k léčbě první linie metastatického karcinomu prsu s HER2 pozitivitou FDA (Food and Drug Administration) a počátkem roku 2013 i EMEA (Evropská léková agentura). Přes prokazatelný účinek léčby na dobu do progrese i prodloužení přežití nemocných v první linii léčby HER2 pozitivního karcinomu prsu neměl pertuzumab v České republice od února 2017 stanovenu úhradu. Pertuzumab prokázal účinnost i v neoadjuvanci – signifikantně zvyšuje procento patologických kompletních remisí (Neosphere). Trastuzumab emtansine (T-DM1) Jedná se o konjugát protilátky s cytostatikem složený z trastuzumabu spojeného thioeterovou vazbou s antimitotickým cytostatikem maytansinem. Druhou linii léčby s T-DM1 posuzovala studie Emilia, fáze III, do které bylo zařazeno 978 pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu ve stádiu metastáz předléčených taxany a trastuzumabem a randomizovaných k léčbě T-DM1, nebo kombinaci kapecitabinu s lapatinibem. Tato studie prokázala prodloužení PFS (medián 9,6 vs. 6,4 měsíce), spolu s prodloužením OS (medián 30,9 vs. 25,1 měsíců). Prokázána byla i bezpečnost léčby. Výskyt poklesu LVEF pod 50 % byl nízký (2 % v každém rameni). Světové i evropské léčebné standardy doporučují použití tohoto léku v druhé linii léčby metastatického karcinomu prsu s HER2 pozitivitou. V České republice je v současnosti hrazen jen pro pacientky nepředléčené pertuzumabem. Everolimus Tento inhibitor mTOR (mammalian target of rapamycin) aktivuje Akt kinázy (proteinkinázy B), blokuje mTORC1 proteinu a zachovává funkce mTORC2 proteinu, což vede k hyperaktivaci Akt kináz. V preklinických modelech prokázal everolimus v kombinaci s inhibitorem aromatázy synergickou inhibici proliferace a indukci apoptózy. Studie The Breast Cancer Trials of Oral Everolimus-2 (BOLERO-2), fáze III, měla posoudit účinnost a bezpečnost kombinace everolimu a exemestanu u pacientů s ER pozitivním karcinomem prsu, který nebyl již citlivý k léčbě nesteroidními inhibitory aromatázy. Medián PFS byl 10,6 měsíců a 4,1 měsíců, podle centrálního hodnocení (HR = 0,36; 95% CI = 0,27–0,47; p<0,001). Inhibitory CDK Inhibitory cyklin-dependentní kinázy jsou chemické látky, které inhibují funkci CDK. Zabraňují proliferaci nádorových buněk. Inhibice CDK4/6 způsobuje zlepšení přežití bez progrese onemocnění (PFS) u žen s pokročilým karcinomem prsu s pozitivitou estrogenních receptorů (ER) a HER2 negativitou, pravděpodobně bez ohledu na to, zda je nádor k hormonální léčbě citlivý, nebo rezistentní. Progrese zhoubného nádoru je způsobená ztrátou kontroly nad průběhem buněčného cyklu. Jedním z kritických prvků kontroly buněčného cyklu je cesta estrogen-dependentní cyklin D1-CDK 4/6-retinoblastomu (Rb), která ovlivňuje kontrolní bod pro vstup buňky do S-fáze. Palbociclib První CDK4/6 inhibitor, palbociclib, byl nejprve testován v preklinické fázi na buněčných liniích hormonálně pozitivního HER2 negativního luminálního karcinomu. Klinické údaje získané z randomizované studie PALOMA 1/TRIO 18, fáze II, posuzující palbociclib plus letrozol prokázaly, že přidání palbociclibu k hormonoterapii letrozolem významně zlepšilo přežití bez progrese (PFS) u postmenopauzálních žen s ER pozitivním, HER2 negativním pokročilým karcinomem prsu. Medián PFS s kombinací palbociclibu a letrozolu byl 26,1 versus 5,7 měsíců s letrozolem (p <0,0001) v kohortě 1 u žen s ER pozitivním, HER2 negativním karcinomem prsu a 18,1 versus 11,1 měsíců (p = 0,0046) u kohorty 2. Studie PALOMA 3 prokázala medián PFS 9,5 měsíců v rameni s terapií s palbociclibem/ fulvestrantem versus 4,6 měsíců s léčbou placebem/fulvestrantem (p = 0,0001). Ribociclib Přípravek ribociclib byl schválen FDA na základě výsledků studie MONALEESA 2, fáze III, která prokázala u postmenopauzálních žen s dříve neléčenými ER pozitivními HER2 negativním metastatickým karcinomem prsu 44% zlepšení PFS v rameni s ribociclibem/letrozolem proti placebu s letrozolem (p = 0,00001). Ribociclib také dosáhl průměrného poklesu proteinu Ki-67 oproti výchozím hodnotám, a sice o 96 % oproti 69 % u samotného letrozolu. Abemaciclib Třetí inhibitor CDK4/Cyclin D1, abemaciclib, se od předchozích léků liší způsobem účinku a jiným spektrem toxicity. Ve studiích MONARCH 1, fáze II, a studiích MONARCH 2 a 3, fáze III, postupně prokázal svoji účinnost a bezpečnost v monoterapii u pacientek s generalizovaným HER2 negativním, hormonálně pozitivním karcinomem prsu, u stejné populace pak v kombinaci s fulvestrantem po selhání předchozí hormonální léčby a v kombinaci s anastrozolem v první linii léčby. Bevacizumab Inhibice CDK4/6 je dosud nejpokročilejší strategií zacílení léčby s přímým ovlivněním buněčného cyklu. Na tyto léky, které jsou v řadě evropských zemí rutinně využívané, toužebně čekají i naše pacientky. Svoji indikaci, zvláště u triple negativního karcinomu prsu, má v terapii v rámci první linie léčby i bevacizumab. Jeho indikaci ale zpochybnily výsledky klinických studií, které neprokázaly prodloužení celkového přežití, i když prodloužení PFS bylo signifikantní. Jeho účinnost ale podporují data z reálné praxe, například výstupy z francouzského registru ESME s téměř 3500 nemocnými. V této analýze pacientky v kombinovaném rameni bevacizum + paklitaxel přežívali významně déle než nemocné léčené samotným paklitaxelem. (HR = 0,672; medián, 27,7 vs. 19,8 měsíců). Závěr Inovativní léčba u karcinomu prsu může v paliativní indikaci významně prodloužit život ve velmi dobré kvalitě. Na příkladu trastuzumabu ale vidíme, že pravděpodobně ještě daleko zásadnější bude její posun do oblasti zajišťovací léčby, kde by mohla na základě výsledků klinických studií dostat příležitost nemocným život zachraňovat. Co je pokročilá rakovina prsu? V Česku dnes žije s touto diagnózou asi 3370 žen. V metastatické fázi se nádor z prsu šíří do dalších orgánů těla, nejčastěji jsou metastázami zasaženy játra, plíce, kosti a mozek. Takový postup nemoci tvrdě zasáhne do života pacientek, jejich rodin a přátel. Diagnóza má však i širší sociální a ekonomické dopady. Přestože pokročilá rakovina prsu je v současnosti stále nevyléčitelná, je tu řada změn, které je možné udělat v rámci evropských zdravotnických politik a posílit tím prevenci. Rakovinou prsu onemocní během života každá osmá žena. Ale pokud by každá byla léčena s využitím všech poznatků, které jsou k dispozici, mohlo by být úmrtí z pokročilé rakoviny prsu o 30 % méně. Foto: Helena Szmigielová, charitativní kalendář Bellis 2018 z projektu Bellis Young & Cancer Foto popis| O autorovi| Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Onkologická klinika 1. LF UK a VFN Praha   Čech odkrýval šíření genů i moru. Velká studie osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  lidovky.cz  Strana 0   Martin Rychlík PRAHAVelká studie 137 lidských genomů v časopise Nature osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy včetně Čech. Dva vzorky pocházely z Lovosic. Pod článkem je podepsán i profesor Václav Smrčka z Univerzity Karlovy. Jezdili skvěle na koních, skalpovali své nepřátele a relaxovali v parních lázních, kde vdechovali konopný dým. Tak popisuje Skythy otec dějepisu Hérodotos, jenž o „divých“ lidech z východu psal již před 2500 lety. Jak dnes víme, spíše než o jednotný národ šlo o kulturně spřízněné nomádské skupiny, jež opanovaly eurasijské stepi. Méně už se ví, že Skytové pronikli až na území Maďarska a měli vliv i na obyvatele Čech doby železné. Před týdnem vydal prestižní časopis Nature studii, která zásluhou genomické analýzy 137 lidských ostatků odhaluje historii kočovných populací mezi Evropou a Asií. Jde o oblast rozprostírající se na vzdálenost 8000 kilometrů od Maďarska až po severovýchodní Čínu (horstvo Ťan-šan); historické rozpětí výzkumu nomádských migrací činilo takřka 4000 let – asi od roku 2500 před Kristem do konce středověku. České i maďarské kosti „Nomádské skupiny v této oblasti mluvily nejdříve íránskými jazyky, pak turkickými a nakonec mongolskými. V naší studii byl zjištěn jasný rozdíl mezi skupinami Skythů doby železné. Šlo jednak o maďarské Skythy, Sigynny dle Hérodota, a Saky ze Střední Asie,“ řekl LN profesor Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ten na studii spolupracoval s desítkami vědců z Cambridge či Kodaně, ale i z Ruska a středoasijských republik. Práce je důležitá v tom, že přináší genetické podklady k dalšímu studiu migrací, šíření jazyků i nemocí. Český vědec měl v jednom vydání Nature hned dvě studie (!), poněvadž pracoval i na článku o šíření žloutenky, o čemž již psaly LN minulou sobotu. Dva zkoumané vzorky pocházejí z tělesných ostatků nalezených přímo v České republice. Šlo o jedince označované jako DA111 a DA112 halštatské kultury (typ Bylany) z hrobů poblíž Lovosic, jež byly archeology odkryty v roce 2002. Stáří těchto těl činí zhruba 2825 a 2545 let. Profesor Smrčka ovšem prozkoumal ještě další ostatky, které jsou z dnešního Maďarska. Jde o šest „maďarských“ Skythů z různých lokalit a rozličného stáří, z doby před 2800 až 2300 lety. Jejich populace pak zřejmě vytlačili Keltové. Tehdejší obyvatelé Uher se dožívali nejčastěji 30 až 35 let, ženy ještě o pár let méně. „Maďarští Skythové nevykazovali genetické podobnosti s vnitroasijskými, byli vlastně nerozlišitelní od halštatské populace, kterou ve studii zastupovala bylanská populace ze severu Čech. Kulturně podobní Skythové byli velice rozdílní geneticky,“ říká Smrčka s tím, že maďarští Skythové měli i geny zemědělců střední Evropy. Prokázala se tím teorie nedávno zemřelého archeologa Drahomíra Kouteckého, že halštatská kultura měla asi stepní původ. První morová pandemie Stepní oblasti později ovládli Hunové, další vlna nájezdníků z Asie, kteří ve 3. a 5. století rozšířily turkické jazyky. Genetické analýzy ukázaly, že se takzvaný justiniánský mor (vědecky označen jako 0.ANT1) zrodil v Sin-ťiangu v Číně, nikoliv v Egyptě, jak psali antičtí historici. Stopy patogenní bakterie Yersinia pestis způsobující mor nalezli vědci v DNA zkoumaného Huna z Ťan-šanu 2.století (DA101) i o půl milénia staršího Alana z Osetie (DA147). Strašlivý mor, o kterém psal byzantský dějepisec Prokopius, se dle něj objevil v Konstantinopoli na jaře roku 541. V době nejhoršího postižení umíralo prý až deset tisíc lidí denně! Mor se šířil dál do Evropy a v období let 550 až 700 nelítostně likvidoval kolem polovičky evropské populace. „Migrace zrychluje tok genů, k čemuž došlo podél hedvábné stezky při jižním okraji stepí iu migrace Hunů. Migrační tok lidí i zvířat strhával patogeny virové i bakteriální – včetně moru,“ vysvětluje lékař Smrčka. Hunský respektive ťanšanský morový proud obsahoval zvláštní gen (ymt), který umožnil přežívání bakterie v krysích vších, které pak roznášely smrt po jižní Evropě... Nejnovější „přírodovědné“ studie přinášejí jiné, přesnější pohledy na starší teorie. „Nedávné průlomy v genomice jsou výzvou pro archeology, lingvisty i historiky, neboť umožňují na základě důkazů testování starých hypotéz týkajících se šíření jazyků či kultur. Výsledkem je, že se genetici inspirují klíčovými otázkami humanitních věd a to oživuje i výzkum humanitních oborů,“ říká k výhodě mezioborovosti Guus Kroonen, historický lingvista z Leidenu. https://relax.lidovky.cz/cech-odkryval...veda.aspx?c=A180526_125839_ln_veda_ele   P očet pacientů s roztroušenou sklerózou na biologické léčbě stoupá Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  medicalnews.cz  Strana 0   Stoupá počet pacientů s roztroušenou sklerózou, kteří jsou léčeni biologickou léčbou. Od roku 2013 se jejich počet zvýšil o 800 procent. Praha – Autoimunitním onemocněním mozku a míchy – roztroušenou sklerózou – trpí stále více mladých lidí. V současné době je podle dostupných dat s touto zánětlivou poruchou imunitního systému v Česku okolo dvaceti tisíc pacientů. Většině z nich nemoc diagnostikují do 30 let věku. Nemoc postihuje až třikrát častěji ženy. Více než polovina pacientů se nyní léčí moderními preparáty, které dokáží onemocnění i zastavit případně výrazně zpomalit. „Roztroušenou sklerózu neumíme vyléčit. Současné léky jsou protizánětlivé, ale neumí opravit ztracené nervové buňky,“ vysvětlila docentka Dana Horáková z neurologické kliniky a Centra klinických neurověd Univerzity Karlovy v Praze, 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Moderní farmakoterapiePrvní posun v účinnosti léčby roztoušení sklerózy nastal v 90. letech, kdy byly v Česku dostupné první preparáty. Zásadní změna ale přišela s biologickou léčbou v červnu 2013. V té době užívalo biologické preparáty pouze 1500 pacientů. Ke konci roku 2017 jich bylo více než deset tisíc, nyní zhruba dvanáct tisíc. „Zlom nastal poté, co byly v České republice zaregistrovány některé moderní účinné preparáty. Obvykle dochází k registraci těchto moderních lékl v Česku oproti Evropě se zpožděním okolo dvou let,“ vysvětlila docentka Dana Horáková a upřesnila, že léčba jednoho pacienta s roztroušenou sklerózou stojí ročně v průměru od 200 do 500 tisíc korun. Příchod moderních léčiv na neurologická onemocnění potvrdil také ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček: „Jen v USA, které jsou tahouny výzkumu, se podle přehledu z března 2018 vyvíjí 537 léčivých látek na neurologické choroby. Velké inovativní farmaceutické společnosti jsou globální, na výzkumu těchto léčiv se tak podílí i Evropa.“ Časná diagnostikaÚčinnost léčby je podle docentky Horákové závislá především na tom, v jakém stadiu pacientovi nemoc diagnostikují. „Od roku 2017 máme nová diagnostická kritéria, která umožňují při typickém průběhu stanovit diagnózu již při první atace,“ vysvětlila docentka Horáková. Pokud se takový pacient dostane do specializovaného centra, má velkou šanci, že lékaři jeho onemocnění díky moderní léčbě a dodržování správního životního stylu udrží v remitentním stádiu. „Takových pacientů je okolo 60 až 70 procent. Pokud už je onemocnění v chronicko-progresivním stadium, úspěšnost léčby se výrazně snižuje,“ podotkla specialistka na roztroušenou sklerózu. Proto je podle jejích slov nezbytné udržet trvalý tlak na dostupnost kvalitní léčby, ale také na časnou diagnostiku, individualizovanou péči nebo změnit léčbu v případech, kdy přetrvává aktivita onemocnění. To je možné v Česku díky péči v 15 specializovaných centrech, kde mohou pacientům předepisovat moderní preparáty. „Díky velké zkušenosti, kterou máme, můžeme pacientovi změnit léčbu v případě, že nefunguje tak, jak by bylo potřeba. V některých západních zemích nebo třeba v USA nastolili trend, že biologickou léčbu může předepsat každý neurolog, ale neosvědčilo se to. Rádi by se k centrové péči vrátili jako je nastavena u nás,“ shrnula docentka Dana Horáková. https://www.medicalnews.cz/pocet-pacie...-sklerozou-na-biologicke-lecbe-stoupa/   Vykadit rakovinu? Kauza šarlatánských „lékařů“ z Prahy se rozrůstá. ČT se ozvala i známá herečka Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  parlamentnilisty.cz  Strana 0   Hans Štembera O alternativním zdravotnickém podniku Aktip se v poslední době mluví úplně všude. Tamní zaměstnanci radí lidem například to, aby „vykadili“ rakovinu, nebo se nemoci zbavili pomocí milence. Klientům navíc mnohdy nepomáhají s tím, co za nimi přijdou řešit, ale najdou jim úplně jiné problémy, o kterých pacienti do té doby netušili. Problémem je, že mnozí z nich žádnou takovou diagnózu ve skutečnosti nemají. Profesor Pavel Klener, legendární onkolog, se závěrům majitelky Aktipu směje. Pořad 168 hodin se vrátil k dokumentu Infiltrace: Obchod se zdravím, který minulý týden odvysílala Česká televize. Reportéři nyní chtěli slyšet, jak svá vystoupení v dokumentu obhajují samotní konzultanti, jak se pracovníci centra nazývají. Ti ale vystoupit na kameru odmítli. Jediná majitelka centra Aktip, psychiatrička Jarmila Klímová, se odhodlala s televizními reportéry sejít. Vycestovali za ní do slovenské Žiliny, kde se v době natáčení rozhovoru věnovala souboru přednášek pro klienty. Vadí vám divadelní představení „Naše násilí, vaše násilí“, které bylo uvedeno v Brně? Podle psychiatričky byl dokument sestříhám účelově. „Proč si myslíte, že byl dokument sestříhán účelově, když neznáte hrubý materiál?“ ptá se paní Klímové reportér Jan Novák. „Na základě toho, že tam jsou k sobě seskládaná tvrzení, která z našeho pohledu takto nikdy neprezentujeme. Jsou tam tvrzení vytržená z kontextu. Vystřihnutá věta, nějaká souvislost, aniž by bylo jasné, na jaký podnět ta terapeutka hovoří,“ brání se Klímová. „My ty části máme zachované, máme zhruba 35 hodin materiálu, který můžeme postupně zveřejňovat,“ reagovala na nařčení režisérka Šárka Maixnerová. O případu jsme psali ZDE. „Jak jsem hovořila s kolegyní, tak to bylo na opakované přímé výzvy klientky, která se cíleně ptala, jak to s tou rakovinou je, a chtěla nějaká další vysvětlení,“ pokračuje psychiatrička Klímová. „O rakovině začala jako první magistra Krutilová a pořád mě v tom ujišťovala a pořád mi to v tom Aktipu někdo podsouval,“ reaguje na tato slova herečka Ivana Lokajová, která v dokumentu vystupovala jako figurantka se skrytou kamerou. A co třeba výrok o léčbě milencem? „Zkratkovité doporučení milence je samozřejmě vrcholně nevhodné vyjádření, ale naše zkušenost je taková, že lidé často musí opustit partnerství, která jsou devastující, aby se byli schopni vyléčit,“ částečně ustupuje psychiatrička Klímová. „Léčba tím milencem je samozřejmě úplně mimo a terapeut by se nikdy neměl do takových věcí pouštět, pokud o to klient nežádá,“ dodává k věci Martin Anders z psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Poté se v pořadu reportér vrátil k výroku jednoho ze zaměstnanců centra Aktip, Jana Svobody, že rakovina je v 60 % případů jen zánět. „Rozhodně nesouhlasím s tím množstevním údajem, ale máme opakovaně zkušenost, že klient přichází z oficiálního zdravotního systému, má onkologickou diagnózu a postupně se třeba ukáže, že to onkologický proces není,“ vysvětluje Jarmila Klímová. S tím ale nesouhlasí přední český onkolog Pavel Klener: „Když se stanoví diagnóza nádoru, která je opřená o histologické vyšetření a o biochemická vyšetření, tak prakticky stoprocentně není mýlky, že jde o nádorové onemocnění.“ Psychiatrička Klímová také tvrdila, že chemoterapie je dnes při léčbě rakoviny úspěšná u maximálně 15 procent pacientů. „Když se podíváte na poslední studie ohledně účinnosti chemoterapie, to jsou studie vydávané na podkladu klasických zdravotnických zařízení v Evropě a v USA. Z toho dnes vyplývá, že chemoterapie je skutečně účinná pouze v 10 až 15 % onkologických onemocnění. To dokonce tvrdí již i onkologové v České republice,“ hájí svůj výrok Klímová. „Není to pravda, záleží na typu nádoru. U některých typů nádoru to může být číslo, které odpovídá skutečnosti, ale u jiných nádorů je prakticky osmdesáti až 100procentní účinnost,“ koriguje tvrzení Klímové onkolog Pavel Klener. Reportér se takto vrací ke každému kontroverznímu výroku, který v pořadu zazněl. Dalším byla údajná změna DNA, o které hovořila magistra Lenka Krutilová. „Změna DNA v podstatě není žádná novinka. Akorát, že informace tohoto typu ještě neprosakují širokou veřejností. Myslím si, že i proto, že na to ta laická veřejnost ještě není připravená,“ konstatuje majitelka Aktipu Jarmila Klímová. „Považuji to za blud,“ sestřeluje její tvrzení nekompromisně Pavel Klener. Pak se již reportáž věnuje výroku, který vzbudil vůbec největší ohlasy, tedy příběhu jedné z konzultantek Aktipu, jejíž manžel údajně „vykadil rakovinu“. „Toto sdělení je podle mých znalostí popisem jedné z ájurdvédských detoxikačních metod, kde po speciální přípravě toho člověka to tělo skutečně je schopno vyloučit toxické části tkání, když to řekneme v tom nejobecnějším charakteru. Ano a toto je prostě metoda, která je několik tisíc let stará, vím, že funguje,“ doplňuje Jarmila Klímová. „Mně to připadá jako úplně nesmyslná fantasmagorie,“ připojuje svůj skeptický pohled zkušený onkolog Klener. Psychiatrička Klímová dle vlastních slov vůbec není schopna posoudit, zda manžel jedné z terapeutek skutečně „vykadil“ rakovinu. Je to ale podle ní hypoteticky možné. Redaktorům se po odvysílání začali ozývat bývalí klienti centra. „Byla jsem v šoku, když jsem ten dokument zahlédla. Padaly tam takřka identické věty, které jsem na sezeních s paní Krutilovou slyšela i já. Dozvěděla jsem se, že z těchto neřešených věcí je pak ve čtyřiceti rakovina. Nezavrhuji psychosomatiku a celostní medicínu jako takovou, ale myslím, že je na čase oddělovat zrno od plev a tady mi přijde zvlášť nebezpečné, že tam pracují lidé s tituly, že to jsou psychologové, psychiatři, lékaři,“ přidává svou zkušenost Ivana Šatrová, někdejší klientka Aktipu. Kvůli problémům v manželství do Aktipu před dvěma lety zašla i herečka Petra Špalková. Terapie absolvovala přímo s majitelkou Aktipu Jarmilou Klímovou a někdy i se svým manželem. „Na čtvrté, kde jsem byla sama, mi řekla, že se mám rozvést, protože tradiční rodina už nemá v této společnosti žádný smysl. Přišlo mi to od ní strašně riskantní, když ten problém nezná důvěrně,“ řekla herečka a dodala, že psychiatrička předtím viděla jejího manžela zhruba půl hodiny. „Výsledný dojem byl ten, že se jedná o velký byznys a že se to dělá pro velký byznys,“ dodává herečka Špalková. Psychiatrička k tomu říká, že její rady jsou platné a vnímá je jako ukázání směru, kterým se pacient může vydat. „Jestliže klientovi nabídneme nějaké úvahy a jemu to v kontextu té jeho nemoci začne dávat smysl, a pak se po té cestě vydá, tak to zkrátka ten léčebný efekt má,“ domnívá se psychiatrička Klímová. A přijde ve věci pochybného poradenství i nějaký zásah z vyšších pater? „Nechceme to nechat jen tak, proto jsme i podali několik podnětů na Českou lékařskou komoru, protože někteří z těch terapeutů jsou lékaři,“ podotkl k tématu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Vyjádření jednotlivých terapeutů centra Aktip se pokoušel zjistit i deník Blesk. Kromě psychiatričky Klímové se s nimi ale bavil jen vystudovaný ekonom, inženýr Marek Cihlář, který v centru „léčí“ pomocí přístroje e-Lybra, který se údajně umí připojit na podvědomí člověka. Ostatní terapeuti vysvětlovali, že mluvit nemohou, ředitelka centra Jarmila Klimešová jim však kontakt s médii nezakazuje. Marka Cihláře se Blesk dotázal, co říká na medializované informace o činnosti centra Aktip. „Já myslím, že jsem svoji práci udělal dobře. Pokud se stala nějaká pochybení, je třeba se zeptat těch, kteří tam dělali,“ míní. A co říká o účinnosti přístroje e-Lybra? „To je přístroj, který funguje na těch principech, které jsem popisoval v reportáži. Jeho účinek je asi podobně měřitelný, jako účinky homeopatie. To znamená, že na někoho to působí, někdo tvrdí, že to nic nedělá. Ale obecně je to o tom, že ti lidé chodí a pomáhá jim to,“ brání své metody Cihlář. Práci kolegů odmítl obšírněji komentovat, prý chystají společnou reakci. Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE. Blesk, ČT, nemoc, rakovina, AKTIP, Pavel Klener, Jarmila Klímová https://www.parlamentnilisty.cz/arena/...ta-CT-se-ozvala-i-znama-herecka-537657   Revoluční změna v katetrizaci. Díky českému objevu Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  tribune.cz  Strana 0   Foto: archiv Medical Tribune28.05.2018 10:55Zdroj: MTAutor: kol Nová forma urinárního katetru je jednou z prvních klinicky mimořádně významných aplikací nejnovější světově unikátní technologie, široce využitelné v?oblasti tubulárních zdravotnických prostředků. Konstrukce RIOCATH zásadním způsobem sníží riziko zanesení infekce do organismu a také míru traumatizace citlivých tkání. Nová forma urinárního katetru je jednou z prvních klinicky mimořádně významných aplikací nejnovější světově unikátní technologie, široce využitelné v?oblasti tubulárních zdravotnických prostředků, kterou vyvinul a patentoval český tým společnosti Riocath Global, a.s. ve spolupráci s Vývojovým centrem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Konstrukce RIOCATH zásadním způsobem sníží riziko zanesení infekce do organismu a také míru traumatizace citlivých tkání. V průběhu hospitalizace je urinární katetr zaváděn až 20 procentům všech hospitalizovaných. Infekce spojené s urinární katetrizací jsou přitom jednou z nejčastějších komplikací spojených s hospitalizací, v Evropě jde až 40procentní podíl v Severní Americe udávají některé odborné prameny dokonce 75 procent. V případě infekcí močových cest je urinární katetrizace původcem tohoto onemocnění až v 80 procentech. U krátkodobé katetrizace (2 - 4 dny) se riziko rozvoje infekčního zánětu způsobeného zanesením mikrobů katetrem pohybuje mezi 10 až 30 procenty, avšak u pacientů s dlouhodobou urinární katetrizací dochází k zanesení infekce ve více než 90 procentech případů. Po operaci v břišní dutině je ročně v ČR katetrizováno přes 70 tisíc lidí, v celé EU jde o více než pět milionů pacientů. Dosud používané aseptické katetry pokryté např. stříbrem, nebo postupně uvolňující antibiotikum, vedou k redukci počtu infekcí pouze o 30 – 50 procent a navíc zatěžují organismus pacienta jiným způsobem, např. právě uvolňováním stříbrných iontů do těla nebo podporou vzniku rezistence mikrobů na antibiotika. Opakovaným používáním katetru vzniká i možné poškození močové trubice, které v konečném důsledku vede k jejímu jizvení. Situace se může již brzy díky českému objevu zásadně změnit. Unikátní technologie RIOCATH je založena na zcela novém principu vycházejícím z rolování trubice z vnitřku katetru ven v průběhu jeho zavádění. Vnitřní plášť je postupně převáděn navenek a vznikající vnější plášť se dostává do kontaktu se sliznicí močové trubice, nalehává na ni a přizpůsobuje se jejímu tvaru. Nedochází tedy k infekci vnitřní sliznice bakteriemi z koncové části uretry a sliznice se nepoškozuje posouváním mikrokrystalků oxalátů a urátů, které jsou na stěně močové trubice permanentně přítomny i u zdravých lidí. „Technické řešení RIOCATH je navíc celosvětově unikátní. To nám potvrdil také úplný průzkum, který provedl Evropský patentový úřad po podání patentové přihlášky. Princip RIOCATH a jeho využití tedy bude velmi pravděpodobně možné efektivně chránit po celém světě,“ říká Ing. RNDr. Jaromír Zahrádka, Ph.D., člen představenstva Riocath Global, a.s., zde odpovědný za problematiku ochrany duševního vlastnictví a také ředitel nedávno ústavem založeného biotechnologického inkubátoru i&i Prague s.r.o. „Během vývoje bylo vyzkoušeno mnoho variant aktivního profilu. Byly testovány jednotlivé části i celý katetr, neboť jsme chtěli najít optimální a bezpečné řešení, vhodné pro klinické testy, certifikaci a sériovou výrobu. V?současné době jsme schopni vyrábět 100 – 1000 katetrů v?jedné sérii a pracujeme na optimalizaci výrobního postupu pro velkosériovou výrobu v milionech kusů. Ta ale design našeho katetru nebude výrazně měnit. Spolupráci nám v?tom již nabídl významný evropský výrobce tohoto typu zdravotnických prostředků, který garantuje efektivní vyrobitelnost v?průmyslovém měřítku s?přijatelnými náklady. Během vývoje a výroby mnoha variant prototypu jsme používali nejmodernější dostupné technologie, často např. 3D tisk a předpokládáme, že také unikátní výrobní postup bude ochráněn dalšími patenty,“ informuje MUDr. Svoboda, iniciátor projektu, který je společně s Ing. Vítem Pokorným spolupůvodce vynálezu, a zároveň generálním ředitelem Riocath Global, a.s. Benefity nového objevu „Aplikace těchto dvouplášťových katetrů přinese revoluční zlepšení péče o pacienty v mnoha oblastech medicíny. Unikátní patentovaný mechanismus dokáže oproti stávajícím zdravotním prostředkům zásadním způsobem snížit riziko infekce a poškození tkání. To s sebou nese pro pacienty bezpečnější a také příjemnější používání. Tyto vlastnosti mají RIOCATH katetry díky tomu, že se plášť katetru neposouvá vnitřkem (např. močové) trubice, jak je běžné u všech ostatních katetrů, ale vnější plášť katetru se při zavádění vybaluje na vrcholu a na stěnu postupně po celém obvodu nalehává. Katetr se při zavádění kontinuálně převrací naruby, podobně jako to můžeme vidět třeba na zrakovém orgánu šneka zahradního,“ vysvětluje princip svého nápadu MUDr. Miroslav Svoboda. Nový typ katetru vznikal ve spolupráci s?Vývojovým centrem ÚOCHB, kde proběhlo testování celé řady konceptů řešení, než vznikl finální prototyp. „Když přehrnete běžnou latexovou nebo silikonovou hadičku tak, aby začal vznikat vnější plášť, nepodaří se vám tuto hadičku přehrnovat v délce větší než několik centimetrů, protože v?tom zabrání svěrné síly a s nimi související tření, které mezi vnějším a vnitřním pláštěm působí jako brzda. Naše unikátnost řešení spočívá v?aktivním profilu katetru, který po přehrnutí vnitřní část nesvírá,“ vysvětluje Ing. Vít Pokorný, spolupůvodce vynálezu a zaměstnanec Vývojového centra ÚOCHB, kde podle jeho slov díky skvělé spolupráci s?kolegy z již zmíněných pracovišť dokázali vytvořit několik konceptů prototypu katetru s?různými podobami aktivního profilu a vybrat optimální řešení pro urinární katetr. Na jeho vývoji se podílí i např.doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., primář urologického oddělení Thomayerovy nemocnice. Katetry vyvíjené pro kolemoperační péči jsou konzultovány s prof. MUDr. Jiřím Hochem, CSc., přednostou Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol a rozbíhá se i spolupráce s Klinikou kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK ve VFN a s motolskými pediatry. Podle vyjádření prof. Hocha se objev dotkne všech pacientů, u nichž přichází katetrizace v úvahu. „Tento způsob nabízí evidentně šetrnější zavedení katetru, s čímž mimo jiné souvisí šetrnější odstraňování a výměna. Pro ty, kteří jsou dlouhodobě nebo opakovaně katetrováni a prodělávají tuto proceduru opakovaně, je každý krok, který proceduru zlepšuje, velmi vítaný. U vývoje cévek dochází k využívání stále jemnějších a inertnějších materiálů, které mají povrch natolik hladký, aby nedráždily, sety jsou již připravovány tak, aby nebylo zapotřebí používat žádné další lubrikanty při zavádění. Šetrnost zavedení dává naději, že nebude docházet k navozování iatrogenních lézí,“ vysvětluje prof. Hoch s tím, že tento objev může zásadně změnit péči např. o paraplegiky, která v tomto ohledu v ČR pokulhává. Ročně v ČR přibývá 250-300 osob s míšním poškozením, ve světě jde až o půl milionu nemocných. V současné době je v Česku evidováno na 15 000 paraplegiků a osob s nejrůznější spinální lézí, navíc je zde další skupina pacientů (degenerativní onemocnění, dětští pacienti s kongenitální vadou atd.), jejichž počet není znám, kteří potřebují katetrizaci a denně se cévkují. Všichni tito lidé jsou vystaveni nejen nepříjemné manipulaci, ale právě vysokému riziku infekce. Paraplegici dříve používali vesměs permanentní, ale v poslední době je stále častější užívání jen krátkodobě zavedených jednorázových katetrů (tzv. intermitentní katetrizace). „Pokud se potvrdí vše, co od tohoto katetru inventořiočekávají, bude to pro tuto skupinu, a časem i pro další, dar z nebes. Použití je neskutečně velké, nejde jen o urologii, ale i traumatologii, intenzivní péči, gynekologii…Jde dnes totiž o tak standardní úkon, že je již považován za běžnou součást péče, takže často není ani vykazován…,“ dodává prof. Hoch, jehož pracoviště má být jedním z prvních míst, kde bude nová metoda katetrizace ve velkém klinicky zkoušena. Podle něho je totiž důležité, aby klinické testování proběhlo na chirurgickém pracovišti se širokým spektrem pacientů, mimo jiné i těch, kteří nemají a neměli urologický problém a po této manipulaci by jej nikdy v budoucnu mít neměli. Hlavním přínosem nového přístupu ke katetrizaci je: minimalizace rizika zanesení bakteriální infekce do močových cest, razantní snížení četnosti prodloužených hospitalizací v důsledku zavlečené infekce nebo poranění při katetrizaci, snížení používání antibiotik a zjednodušení ošetřovatelské péče o pacienty s časově menší náročností, šetrnost k vnitřní sliznici močové trubice – nezpůsobuje drobné oděrky a je ve srovnání s klasickou katetrizací prakticky nebolestivá, elektronikou řízená aplikační pomůcka pro snazší zavádění, důležitá zejména u pacientů s poškozením míchy, trvale odkázaných na autokatetrizaci, zejména u těch, kde je jen částečně zachována pohyblivost horních končetin. Použití urinárního katetru Katetry se obecně používají v případech, kdy pacient upoutaný na lůžko trpí inkontinencí, nebo naopak není schopen se sám vymočit (např. paraplegici, kvadruplegici) anebo se nevyprázdní úplně a moč zůstává částečně v močovém měchýři. Dále se katetrizace využívá běžně během hospitalizace pacientů v souvislosti s anestézií při operačním výkonu. Dnes rozlišujeme mezi dvěma základními druhy urinární katetrizace – katetrizace permanentní (dlouhodobá) a katetrizace jednorázová (krátkodobá). Permanentní katetry se zavádí močovou trubicí do močového měchýře, kde se fixují pomocí balónku naplněného sterilním roztokem. Takové katetry průběžně odvádějí moč do urinárního sběrného váčku. Tento typ katetru se běžně nechává v těle až několik dní – dokud neskončí léčba anebo je nutné katetr z důvodu zdravotních komplikací, kterými jsou nejčastěji infekce, neprůchodnost apod., vyjmout. Jednorázové katetry se zavádějí jen na dobu vyprázdnění močového měchýře. Tento typ katetrizace se provádí buďto jednorázově v rámci kolemoperační péče nebo několikrát za den, tzv. intermitentní katetrizace. Jak potvrzují i tvůrci nového typu urinárního katetru, jeho používání by mělo být velkým přínosem pro mimořádně široké spektrum pacientů. Podstatné snížení počtu zanesených infekcí do močového traktu by mělo přispět k?výraznému snížení potřeby podávat pacientům antibiotickou léčbu. To vše přispěje ke zlepšení zdravotní péče a komfortu pacientů, ale také k nemalým úsporám systému zdravotní péče, jenž je tímto dnes zatěžován. Co přinese budoucnost? Poprvé byl inovativní potenciál zdravotnických prostředků RIOCATH představen v dubnu 2018 i na 25. konferenci Společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny při ČLS JEP v?Brně. „Projekt vzbudil v odborném auditoriu velký zájem. Mechanismus těchto katetrů má potenciál výrazně snížit výskyt infekcí spojených s katetrizací v nemocnicích. Pokud klinické testy potvrdí vlastnosti těchto výrobků, tak, jak ukazují dosud provedené předklinické testy, půjde nepochybně o revoluční posun. Umožní to zdravotníkům šetrnější katetrizace a účinnější předcházení riziku vzniku infekcí, souvisejících se zdravotní péčí. Z případného dalšího rozšíření a rozvoje technologie RIOCATH budou mít užitek především pacienti,” je přesvědčen i MUDr. Pavel Totušek, předseda České společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny. V boji proti nemocničním infekcím se tak podle něho vedle cesty režimových opatření začíná uplatňovat i cesta technologická. Jak již dnes tvůrci projektu upozorňují, nepůjde zdaleka jen o urinární katetry. Mezi další použití jimi vyvinutých katetrů patří mimo jiné: cévní kanyly, které se používají při udržení dlouhodobého přístupu do oběhového systému například při podávání léků, při angiografických vyšetřeních, speciálních vyšetřeních krve nebo při chemoterapii, cévní katetry s využitím při kardiochirurgických a cévních operacích, chirurgické drény nejrůznějšího typu, laparoporty jako součást endoskopického instrumentária, ale také například ve veterinární medicíně jako fertilizační sety. Princip RIOCATH (Reversally Inside-Out CATHetrisation) je ve spolupráci s ÚOCHB AV ČR vyvíjen již pět let a na svůj rozvoj získali jeho nositelé výhradně od soukromých investorů více jak dva miliony eur. Na vývoji spolupracuje i řada dalších pracovišť včetně Centra polymerních systémů při Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, nebo firmy Compuplast, některá měření byla provedena také na Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Klinické zkoušky budou zahájeny do konce roku.2018. S uvedením na trh se počítá již v?roce 2019. „Po dokončení klinických testů urinárního katetru a jeho uvedení na trh vzroste odhadovaná hodnota společnosti na desítky milionů eur. Mimo urinární katetry lze princip využít u celé řady dalších aplikací, na kterých firma již v?současné době pracuje, ve většině případů těchto dalších zdravotnických prostředků se jedná o aplikace s nemalým tržním i léčebným potenciálem,“ komentuje význam patentované technologie Ing. RNDr Zahrádka. V této souvislosti nyní Riocath Global, a.s., postupně zahajuje úzkou spolupráci s řadou předních odborníků klíčových zdravotnických oborů. https://www.tribune.cz/clanek/43350-re...mena-v-katetrizaci-diky-ceskemu-objevu   Čech odkrýval šíření genů i moru. Velká studie osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  24zpravy.com  Strana 0   PRAHA Velká studie 137 lidskich genomů v časopise Nature osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy včetně Čech. Dva vzorky pocházely z Lovosic. Pod článkem je podepsán i profesor Václav Smrčka z Univerzity Karlovy. Jezdili skvěle na koních, skalpovali své nepřátele a relaxovali v parních lázních, kde vdechovali konopni dim. Tak popisuje Skythy otec dějepisu Hérodotos, jenž o „divich“ lidech z vichodu psal již před 2500 lety. Jak dnes víme, spíše než o jednotni národ šlo o kulturně spřízněné nomádské skupiny, jež opanovaly eurasijské stepi. Méně už se ví, že Skytové pronikli až na území Maďarska a měli vliv i na obyvatele Čech doby železné. Před tidnem vydal prestižní časopis Nature studii, která zásluhou genomické analizy 137 lidskich ostatků odhaluje historii kočovnich populací mezi Evropou a Asií. Jde o oblast rozprostírající se na vzdálenost 8000 kilometrů od Maďarska až po severovichodní Čínu (horstvo Ťan-šan); historické rozpětí vizkumu nomádskich migrací činilo takřka 4000 let – asi od roku 2500 před Kristem do konce středověku. České i maďarské kosti „Nomádské skupiny v této oblasti mluvily nejdříve íránskimi jazyky, pak turkickimi a nakonec mongolskimi. V naší studii byl zjištěn jasni rozdíl mezi skupinami Skythů doby železné. Šlo jednak o maďarské Skythy, Sigynny dle Hérodota, a Saky ze Střední Asie,“ řekl LN profesor Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ten na studii spolupracoval s desítkami vědců z Cambridge či Kodaně, ale i z Ruska a středoasijskich republik. Práce je důležitá v tom, že přináší genetické podklady k dalšímu studiu migrací, šíření jazyků i nemocí. Česki vědec měl v jednom vydání Nature hned dvě studie (!), poněvadž pracoval i na článku o šíření žloutenky, o čemž již psaly LN minulou sobotu. Dva zkoumané vzorky pocházejí z tělesnich ostatků nalezenich přímo v České republice. Šlo o jedince označované jako DA111 a DA112 halštatské kultury (typ Bylany) z hrobů poblíž Lovosic, jež byly archeology odkryty v roce 2002. Stáří těchto těl činí zhruba 2825 a 2545 let. Profesor Smrčka ovšem prozkoumal ještě další ostatky, které jsou z dnešního Maďarska. Jde o šest „maďarskich“ Skythů z různich lokalit a rozličného stáří, z doby před 2800 až 2300 lety. Jejich populace pak zřejmě vytlačili Keltové. Tehdejší obyvatelé Uher se dožívali nejčastěji 30 až 35 let, ženy ještě o pár let méně. „Maďarští Skythové nevykazovali genetické podobnosti s vnitroasijskimi, byli vlastně nerozlišitelní od halštatské populace, kterou ve studii zastupovala bylanská populace ze severu Čech. Kulturně podobní Skythové byli velice rozdílní geneticky,“ říká Smrčka s tím, že maďarští Skythové měli i geny zemědělců střední Evropy. Prokázala se tím teorie nedávno zemřelého archeologa Drahomíra Kouteckého, že halštatská kultura měla asi stepní původ. První morová pandemie Stepní oblasti později ovládli Hunové, další vlna nájezdníků z Asie, kteří ve 3. a 5. století rozšířily turkické jazyky. Genetické analizy ukázaly, že se takzvani justiniánski mor (vědecky označen jako 0.ANT1) zrodil v Sin-ťiangu v Číně, nikoliv v Egyptě, jak psali antičtí historici. Stopy patogenní bakterie Yersinia pestis způsobující mor nalezli vědci v DNA zkoumaného Huna z Ťan-šanu 2.století (DA101) i o půl milénia staršího Alana z Osetie (DA147). Strašlivi mor, o kterém psal byzantski dějepisec Prokopius, se dle něj objevil v Konstantinopoli na jaře roku 541. V době nejhoršího postižení umíralo pri až deset tisíc lidí denně! Mor se šířil dál do Evropy a v období let 550 až 700 nelítostně likvidoval kolem polovičky evropské populace. „Migrace zrychluje tok genů, k čemuž došlo podél hedvábné stezky při jižním okraji stepí iu migrace Hunů. Migrační tok lidí i zvířat strhával patogeny virové i bakteriální – včetně moru,“ vysvětluje lékař Smrčka. Hunski respektive ťanšanski morovi proud obsahoval zvláštní gen (ymt), kteri umožnil přežívání bakterie v krysích vších, které pak roznášely smrt po jižní Evropě... Nejnovější „přírodovědné“ studie přinášejí jiné, přesnější pohledy na starší teorie. „Nedávné průlomy v genomice jsou vizvou pro archeology, lingvisty i historiky, neboť umožňují na základě důkazů testování starich hypotéz tikajících se šíření jazyků či kultur. Visledkem je, že se genetici inspirují klíčovimi otázkami humanitních věd a to oživuje i vizkum humanitních oborů,“ říká k vihodě mezioborovosti Guus Kroonen, historicki lingvista z Leidenu. Čech odkrýval šíření genů i moru. Velká studie osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy Čech odkrýval šíření genů i moru. Velká studie osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy Čech odkrýval šíření genů i moru. Velká studie osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy http://www.24zpravy.com/tech/cech-odkr...hunu-na-obyvatele-evropy/193687-zpravy   Jedenáct dní nespat? Jde to! Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  dobry-spanek.cz  Strana 0   Svět spánkové medicíny je nesmírně "bohatý" na různé nemoci a poruchy. Některé nás obtěžují nejen v noci, ale projevují se mnohými problémy i přes den. Medicína spánku je ale také velice zajímavá. Víte například, jak dlouho vydržel nespat jeden laboratorní potkan? RekordyRekord v "nespaní" je 264 hodin, tedy přesně 11 dní. Vytvořil jej Randy Gartner z USA v roce 1961. Mnoho vědců se tenkrát divilo, že to na něm nezanechalo nějaké trvalé následky, které by se u drtivé většiny lidí vyskytly. Pozn.: Nedoporučuje se napodobovat. Zdraví ohrožující! Laboratorní potkan vydržel nespat 28 dní, než uhynul. Smrt se vysvětluje nedostatkem chemickým přenašečů (mediátorů) v mozku. Orgán, který nejvíce trpí nedostatkem spánku, je právě mozek. Spíme stále méněStudie v USA zjistila, že za posledních 100 let se snížila celková doba spánku o 1 hodinu. Studie v ČR za období 40 let (v letech 1960–2000) ukázala, že lidé spí čím dál méně a chodí spát čím dál později: Celková doba spánku se zkrátila v průměru o 45 min (z 8 hodin 15 minut na 7,5 hodiny). Počet lidí, kteří chodí spát až ve 22 hodin, se zvýšil o 50 % (ze 70 na 20 %). Velký spánkový dluh už má následkyOddálení usnutí o 24 hodin je nenahraditelné. To znamená, že se po nepřiměřeně dlouhém bdělém stavu mohou objevit různé poruchy nervové nebo psychické povahy. Navíc výzkum prokázal, že po zcela probdělé noci je další večer nutkání jít spát tak veliké, že ani výrazná motivace nedonutí člověka neusnout. Např. dobrovolníkům byl slíben větší obnos peněz, pokud neusnou. Ze začátku se částka zvyšovala a úsilí těchto lidí se zvyšovalo také, nakonec ale podlehli nutkání spát tak jako tak. S nedostatkem spánku postupně klesá:tzv. psychomotorický výkon (rychlost, pak přesnost), nálada (úzkost, agresivita nebo deprese), kognitivní výkon (neschopnost soustředit se), a nakonec motorický výkon (pohyby). Se spánkem si nezahrávejteStudie zabývající se nedostatkem spánku dospěly k zajímavým výsledkům: Při dlouhodobém spaní kratším než 5 hodin stoupá 3násobně riziko srdeční příhody. Dlouhodobě kratší spánek vede k obezitě. U pacientů s epilepsií vede nedostatek spánku k provokaci epileptického záchvatu. (ercp) Zdroj: Přednášky z neurologie a spánkové medicíny. Neurologická klinika 1. LF a VFN v Praze. http://www.dobry-spanek.cz/novinky/jedenact-dni-nespat-jde-to-331   Roztroušená skleróza omezuje osobní život 96% nemocných Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  firststyle.cz  Strana 0   Přerušení nervových spojení, ke kterému při roztroušené skleróze (RS) dochází, má dopady také na duševní, ekonomický a společenský život lidí s RS a jejich blízkých. Společnost Roche iniciovala průzkum „MS MindSet Survey“, který shromáždil data od 3478 účastníků. Cílem studie bylo zjistit, jaké překážky brání lidem s RS v tom, aby měli kontrolu nad svým životem, a jak je nepředvídatelnost příznaků RS ovlivňuje v každodenním životě. Průzkum zjistil, že 96 % pacientů kvůli symptomům RS nebo vzplanutí onemocnění zmeškalo aktivity, jako jsou svatby, narozeninové oslavy nebo dovolené, 44 % si nevytváří dlouhodobé plány, protože nedokáže předpovědět, jak se bude cítit a 43 % nemocných kvůli nepředvídatelnosti RS omezuje své společenské závazky. Jedna nemoc s různými formami Roztroušená skleróza, RS neboli „ereska“, je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá ochranný obal nervových vláken centrálního nervového systému a ovlivňuje schopnost nervových buněk v mozku a míše spolu vzájemně komunikovat. Průběh a příznaky onemocnění se u jednotlivých osob často liší. Roztroušená skleróza se podle postupu nemoci, četnosti atak či délky období mezi atakami dělí na tři základní typy. Toto dělení je důležité kvůli rozhodnutí o léčebném postupu a odhadu prognózy. „Přibližně 85 % pacientů postihuje relaps-remitentní forma roztroušené sklerózy, kdy dochází k opakovanému střídání příznaků nemoci a klidového období. Naproti tomu asi 10 % nemocných se potýká s primárně progresivní formou, kdy po nástupu prvních příznaků nemoci nenásleduje klidové období a u pacientů se postupně prohlubuje a narůstá invalidita,“ vysvětlila prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí lékařka Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. S léčbou je nutné začít co nejdříve U roztroušené sklerózy je důležité, aby byla diagnostikována co nejdříve, protože časná léčba může podstatně ovlivnit celkový průběh nemoci. Mezi rané příznaky RS patří problémy s pohyblivostí, ztráta citlivosti a mravenčení, ztuhlost, poruchy vidění, chronická únava, slabost, závratě, malátnost, později se mohou projevit potíže s ovládáním močového měchýře, problémy s myšlením a řečí. „Příznaky, které přicházejí a odcházejí nebo se vyvíjejí nenápadně a pozvolna, svádějí k ignorování. Důležité je proto na možnost RS myslet a v případě jakýchkoliv pochybností raději navštívit neurologa,“ doplnila profesorka Kubala Havrdová. Roche podporuje pacienty a vzdělává veřejnost Biotechnologická společnost Roche se věnuje výzkumu a vývoji léčivých přípravků a diagnostických metod, ale kromě toho také dlouhodobě a systematicky podporuje pacienty s RS a vzdělává veřejnost v oblasti medicíny. Za tímto účelem provozuje portál www.mojemedicina.cz, kde v sekci Průvodce pacienta najdete nejen mnoho zajímavých textů, ale také původní videa a animace. „ Pomocí infografiky můžete prozkoumat podobnosti a rozdíly mezi relaps-remitentní a primárně progresivní formou roztroušené sklerózy, tajemství lidského mozku lze objevovat v interaktivním kvízu a správně protáhnout tělo vám pomůže videoseriál cvičení nejen pro pacienty s RS, který vznikl ve spolupráci se spolkem MS Rehab, “ pozval k návštěvě portálu MUDr. Jiří Pešina, ředitel oddělení komunikace společnosti Roche. Cvičení a rady pro pacienty s RS jsou zaměřené na správné procvičení svalů dna pánevního, relaxaci pro snadnější zvládání únavy, cvičení po jízdě autem či při sedavém zaměstnání. „ Díky pravidelnému cvičení, relaxaci a psychické pohodě zvládají pacienti s roztroušenou sklerózou své onemocnění mnohem lépe. Cvičení doporučujeme i všem ostatním, zvláště lidem se sedavým zaměstnáním,“ doplnila fyzioterapeutka Mgr. Klára Novotná z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. V seriálu nechybí ani téma, jak zmírnit urologické a sexuální obtíže, s nimiž se během svého onemocnění setká téměř každý pacient s roztroušenou sklerózou. http://www.firststyle.cz/roztrousena-skleroza-omezuje-osobni-zivot-96-nemocnych/   ŽENY S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU BY MĚLY TĚHOTENSTVÍ PLÁNOVAT Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  hcom.cz  Strana 0   Eva Kubala Havrdová Ročně se maminkám s roztroušenou sklerózou rodí stovky dětí. Jenom v roce 2017 porodilo 154 z nich, jak ukazují data z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS). Nemoc už pro ně není strašákem. Zatímco ještě v 90. letech je lékaři od těhotenství zrazovali a často doporučovali přerušení, pozdější studie ukázaly, že těhotenství ženám s RS neškodí. V době, kdy jsou těhotné, je hormony chrání před atakou nemoci. Lékaři však ženám s RS doporučují těhotenství pečlivě plánovat. Tento vzkaz posílají všem budoucím maminkám v rámci Světového dne roztroušené sklerózy, který letos připadá na 30. května. „Před otěhotněním by žena měla být optimálně rok bez ataky nemoci. Čerstvě diagnostikované ženy by, dle doporučení neurologů, měly mít alespoň rok léčby,"říká gynekoložka MUDr. Petra Hanulíková z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, kterou měsíčně navštíví desítky těhotných s RS. „Těhotenství s pacientkami plánujeme. Léčbu, kterou tyto ženy pravidelně užívají, je před otěhotněním nutno upravit. Většinu preparátů ponecháváme až do potvrzení gravidity. V průběhu těhotenství jsou, až na vzácné výjimky, pacientky bez léčby. Dostávají pouze vitamin D a další vhodné vitaminové preparáty," doplňuje MUDr. Hanulíková. V těhotenství musí tělo matky tolerovat „napůl cizí genetický materiál"- plod a tělo tak samo harmonizuje hladinu hormonů - navozuje imunotoleranci, která trvá až do porodu. Léčbu lékaři opět nasazují, až žena skončí s kojením, nebo pokud se u ní objeví ataka. Vlivem prudkého poklesu estrogenů v souvislosti s porodem jsou totiž maminky v šestinedělí a následných měsících nemocí více ohroženy. Do šesti týdnů od porodu proto každá pacientka absolvuje vyšetření pomocí magnetické rezonance. „Biologická léčba umožňuje ženy na těhotenství dobře připravit, ne všechny preparáty jsou při početí vhodné. Některé pojišťovny bohužel odmítají platit převedení pacientek s vysokou aktivitou nemoci na jiný typ biologické léčby, který pomáhá nemoc před a po těhotenství stabilizovat," komentuje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. http://hcom.cz/magazin/clanek_zeny-s-r...by-mely-tehotenstvi-planovat_1370.html   Vědci z 1. LF UK Praha se zaměřují na alergeny ohrožující plíce Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  medicina.cz  Strana 0   Aktuality Alergie Exogenní alergická alveolitida (někdy se jí laicky říká farmářská plíce nebo holubářská plíce) je nemoc vzniklá alergií na bakterie, plísně a sliny, sérum či srst a peří zvířat. Tato plicní choroba ohrožuje zdraví osob pracujících v odvětvích, kde se zpracovávají organické produkty – při práci s plesnivým sladem, kožešinami, plesnivými sýry nebo při zpracování dřeva. Riziko podstupují pracovníci v rostlinné a živočišné výrobě po opakovaných expozicích plesnivému senu, slámě a zrní. Navíc jsou ohroženi také chovatelé domácího ptactva nebo třeba chovatelé laboratorních zvířat, onemocnění vzniká i při práci s peřím a exkrementy. U dětí je vzácné, vzniká nejčastěji inhalací organických prachů z ptáků, jako jsou holubi, papoušci či andulky. Relativně novým zdrojem jsou i bakterie ve vodních nádržích – kupříkladu domácích vířivkách či klimatizačních systémech. „Nemoc není v celkové populaci častá, zato mezi lidmi vystavenými výše uvedeným látkám je její výskyt až 20procentní. Vyskytuje se v méně závažných formách, jež se nejčastěji podobají zápalu plic, který může sám ustoupit. Existují ale i závažné formy, které přecházejí v jizvení plic, tedy plicní fibrózu, a ta může být smrtelná,“ upozorňuje přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., která spolu s mezinárodním týmem lékařů nedávno představila výsledky dlouhodobého výzkumu exogenní alergické alveolitidy v článku, jenž byl otištěn v odborném časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine (Vasakova M, Morell F, Walsh S, Leslie K, Raghu G. Hypersensitivity Pneumonitis: Perspectives in Diagnosis and Management. Am J Respir Crit Care Med. 2017 Sep 15;196(6):680-689. doi: 10.1164/rccm.201611-2201PP). Odborníci tohoto pracoviště se orientovali na ozřejmění vzniku exogenní alergické alveolitidy, zjišťovali náchylnosti lidí k této nemoci a vylepšili metody její diagnózy. Nastínili perspektivy vývoje v diagnostice a léčbě a udávají cestu, kudy by se měl ubírat další klinický i laboratorní výzkum. Řada informací o exogenní alergické alveolitidě ještě stále chybí. Neví se, proč se u někoho rozvine a u jiného nikoli. Také se neví, proč někteří pacienti mají příznivý průběh nemoci, která nakonec ustoupí, a jiní dospějí do stádia fibrózy se selháním funkce plic. Někdy je také nemoc obtížně diagnostikována, případně je diagnóza zaměněna za jinou. V současné době lékaři Pneumologické kliniky 1. LF UK v Thomayerově nemocnici zkoumají nové metody, jak nezvyklou nemoc diagnostikovat. „Materiál k testům se bude získávat přímo z pacientova domácího či pracovního prostředí. Půjde tedy přesně o ten materiál, který nemocnému vadí a který prakticky každý den inhaluje. Bude se analyzovat a zjišťovat, zda na něj má pacient protilátky v krvi,“ doplňuje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., hlavní řešitelka projektu, který je podpořen institucionální podporou Thomayerovy nemocnice. V oblasti analýz bude klinika spolupracovat i s výzkumným pracovištěm 1. LF UK BIOCEV. V další fázi výzkumu budou lékaři pokračovat vývojem a optimalizací provokačních inhalačních testů přečištěným a naředěným materiálem získaným z pacientova prostředí. Dle TZ www.lf1.cuni.cz http://medicina.cz/clanky/11746/34/Ved...-zameruji-na-alergeny-ohrozujici-plice   Akutní fáze (virémie) Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  myokarditida.cz  Strana 0   Tato fáze trvá zhruba 3 první dny nemoci a je charakterizována rozvojem virové infekce a internalizací viru do buněk srdečního svalu. U enterovirového a adenovirového modelu myokarditidy slouží ke vstupu těchto virů do kardiomyocytů receptor CAR (Coxsackie-adenovirus receptor). Adenovirus využívá k internalizaci koreceptory integriny. Enteroviry koreceptor DAF (Decay Accelerating Factor) či jinak odznačovaný jako CD55 (36). Do souvislosti s internalizací virů Coxsackie do buněk myokardu je dáván i receptor ICAM-1, který stejně jako CAR patří do superrodiny imunoglobulinů. Výsledky analýzy exprese CAR receptoru u pacientů s dilatační kardiomyopatií potvrdily zvýšenou expresy těchto receptorů, přičemž u jiných pacientů s těžkým srdečním selháním takováto situace nenastala. Zvýšená exprese by mohla být geneticky předurčena (36). Není ovšem podmínkou, že virový agens napadá přímo buňky srdečního svalu. Např. v případě PVB19 jsou napadeny endoteliální buňky srdečních cév a poškození srdečního svalu je zprostředkováno nepřímo (23). Po internalizaci viru dochází k poškození vnitřních struktur kardiomyocytů. U enterovirové myokarditidy bylo pozorováno poškození dystrofinu, což vedlo k přerušení dystrofin-glykoproteinového komplexu, což mělo za následek narušení cytoskeletu a rozpad struktury buňky (26). Ve fázi virémie jsou kardiomyocyty poškozovány přímým toxickým působením viru a jeho lytickou aktivitou. Zároveň dochází k odhalení vnitřních struktur buňky, především antigenů kardiálního myosinu (26). Cestou Toll-like receptorů (TLR) jsou také spuštěny vnitřní buněčné signální procesy, zahrnující mj. aktivaci nukleárních transkripčních faktorů, což ve výsledku vede k produkci cytokinů (především interferonů, interleukinů a TNF faktoru) a také k aktivaci imunitního systému (26, 37). Hlavní úlohu mají především TLR-3 a 4, které jsou v kardiovaskulárním systému hodně rozšířeny (22, 26). Subakutní fázeSubakutní fáze je charakterizována imunitní odpovědí na internalizaci viru do buněk srdečního svalu. Probíhá zhruba mezi 4. a 14. dnem onemocnění. Imunitní odpověď má za cíl eliminovat virové agens. Kromě toho je tato fáze důležitá i z hlediska dalšího vývoje myokarditidy. Při přemrštěné imunitní reakci, perzistenci viru i po odpovědi imunitního systému, rozvoji autoimunní reakce či při kombinaci těchto faktorů může dojít ke strukturnímu i funkčnímu poškození myokardu, což může vést k rozvoji DKMP, respektive ZKMP a chronického srdečního selhání (22,86). Reakce vrozené imunity je charakterizována aktivací imunitní odpovědi a produkcí cytokinů a interferonů (v počáteční fázi především IL 1ß a TNF ?), (26, 29), které snižují virovou replikaci (26). Následuje zapojení buněčné a humorální imunitní odpovědi. NK – buňky aktivované IL-2 infiltrují srdeční sval a likvidují virem napadené kardiomyocyty (29). Do zánětlivé reakce se zapojuje jak buněčná, tak později v důsledku aktivace T buněk i humorální složka imunity, kdy dochází k aktivaci B buněk a sekreci specifických protilátek (24). Z buněčné imunity se do zánětlivé reakce zapojují makrofágy, B lymfocyty, CD4 a CD8 T lymfocyty (26). CD4 T lymfocyty se diferencují do několika buněčných subtypů, včetně Th1, Th2 a T regulačních buněk (Treg), které mají společně s dalšími faktory důležitý význam při potlačování imunitní reakce (26). V této fázi také může dojít k vytvoření antimyosinových a dalších autoprotilátek, což je děje v důsledku destrukce kardiomyocytů a odhalení jejich vnitřních struktur. Děje se tak na principu molekulární mimikry infekčního agens a složek hostitelské buňky (26). Chronická (myopatická) fázeTato fáze počíná zhruba 15. dnem a končí přibližně 90. dnem od počátku onemocnění (může někdy pokračovat i výrazně déle) a je velmi důležitá pro další vývoj nemoci. Po eliminaci virového agens by mělo dojít k utlumení imunitní reakce a myokarditida se měla zhojit bez závažnějších následků pro pacienta, k čemuž dochází u 50–70 % případů (96). U zbylých nemocných může dojít buď k úmrtí nebo je nutná srdeční transplantace či nemoc přejde do stavu chronicity. Na strukturu a funkci srdce, především myšleno levé komory srdeční, má vliv několik faktorů. Jedním z nich je míra poškození srdečního svalu, protože dochází k náhradě poškozené a nekrotické tkáně myokardu fibrózní tkání, která již nemůže plnit funkci vysoce specializované srdeční svaloviny. Tyto změny jsou doprovázeny remodelací levé komory, která postupně dospívá do obrazu DKMP (22, 26). Fibrózní změny a remodelace jsou zahájeny již v subakutní fázi nemoci působením profibrotických cytokinů, především TNF ?, IL 1ß, IL 4, IL 17 a TGF ß1 (41). Toto poškození není způsobeno pouze lytickou aktivitou infekčního agens, ale také likvidací virem napadených buněk imunitním systémem, který v některých případech může způsobit i rozsáhlejší poškození než samotný virus, ovšem za cenu zastavení infekce. Na rozvoji DKMP po prodělané myokarditidě má také vliv skutečnost, jestli došlo k úplné eliminaci infekčního agens či ne, což může vést k další lytické aktivitě agens či dlouhodobé stimulaci imunitního systému. V neposlední řadě má na stav pacienta zásadní vliv aktivita imunitního systému. Při pokračujícím zánětu dochází k dalšímu poškozování kardiomyocytů a může dojít i k vytvoření autoprotilátek proti komponentám kardiomyocytů, jak bylo zmíněno již v kapitole 4. 2. Nejčastěji se jedná o protilátky proti myosinu, složkám sarkolemy, ß-adrenergním receptorům, muskarinovým receptorům, tropomyosinu atd. (39) Protilátky ze séra proti některému z vyjmenovaných komponentů byly pozorovány u pacientů s myokarditidou až v 59 % případů. Dochází i k dalším změnám, jako je zejména hypertrofie kardiomyocytů a nárůst extracelulárního prostoru související s nahrazující fibrózou. Jsou pozorovatelné i další změny, které jsou popsány i u remodelace LK v souvislosti se srdečním selháním, jako je např. změna metabolismu ATP v myokardu apod. (26, 40). Autor úvodního snímku: BruceBlaus ———————————————————————————————————————————————————————————————————————————- 22) SAGAR, Sandeep, Peter P. LIU a Leslie T. COOPER, JR. Myocarditis. Lancet. 2012,379(-), 738–747. 23) SCHULTHEISS, Heinz-Peter, Uwe KÜHL a Leslie T. COOPER, JR. The management of myocarditis. European Heart Journal. 2011, 32(-), 2616–2625. 26) COOPER L. T., JR., KNOWLTON K. U. Chapter 67: Myocarditis. In.: D.P., ZIPES, MANN D.L., LIBBY P., BONOW R.O. a BRAUNWALD E. (eds.). Braunwald´s Heart Disease: A Textbook of Cardiovascular medic Tenth edition. Philadelphia: Elsevier Saunders, 2015. pp. 1589–1602. ISBN 978-1-4557-5133-4. 29) KUCHYNKA, P. Nové diagnostické a terapeutické aspekty zánětlivé kardiomyopatie. Praha, 2011. Disertační práce. 1. LF UK. 36) POLLER, W., H. FECHNER a et al. The molecular basis of cardiotropic viral infections. European Heart Journal Supplements [online]. 2002, -(4), 118–130 [cit. 2016-09-14]. Dostupné z: http://eurheartjsupp.oxfordjournals.org/content/ehjsupp/4/suppl_I/I18.full.pdf Chapter 3: Viral Myocarditis: Physiopathology and Diagnosis Clinical Handbook of Myocarditis. New Jersey: Foster Academics, 2015. pp. 69-86. ISBN: 978-1-63242-083-1. 39) CAFORIO, A.L.P, PANKUWEIT S., ARBUSTINI E., et al. Current state knowledge on aetiology, diagnosis, management, and Therapy of myocarditis: a position statement of the European Society of Cardiology Working Group on Myocardial and Pericardial Disease. European Heart Journal. 2013, 34(-), 2636–2648 podle referencí 72, 77, 57, 64, 9, 50, 35, 36, 118, 52, 48, 55, 61–63, 66, 72, 74–76, 78, 84, 109, 88, 90, 92, 93, 98, 53, 62, 69, 89, 47, 48, 54, 58, 59, 70, 74–75, 88, 94, 98, 67 uvedených v tomto článku. 40) HASENFUSS, G., MANN, D. L. Chapter 22: Pathophysiology of Heart Failure. In.: D. P., ZIPES, MANN D.L., LIBBY P., BONOW R.O. a BRAUNWALD E. (eds.). Braunwald´s Heart Disease: A Textbook of Cardiovascular medicine. Tenth edition. Philadelphia: Elsevier Saunders, 2015. pp. 454–472. ISBN 978-1-4557-5133-4. 41) ELAMM, Chantal, DeLisa FAIRWEATHER a Leslie T. COOPER. Pathogenesis and diagnosis of myocarditis. Heart. 2012, -(-), – podle referencí 11, 20, 30, 32 uvedených v tomto článku. 85) DENNERT a et al. Acute viral myocarditis. European Heart Journal. 2008, 29(-), 2073-2082. 86) E., AMM a COOPER L.T., JR. Management of myocarditis. Heart Metab. 2014, 62(2014), 8-12. 96) Onemocnění myokardu: Myokarditida, zánětlivá kardiomyopatie. ECardio.cz [online]. -: -, – [cit. 2017-01-30]. Dostupné z: http://www.ecardio.cz/Article/Index2.aspx?ArticleId=91#a1738 http://dev.myokarditida.cz/cs_CZ/prof-verze/myokarditida/etiologie/ Tue, 14 Mar 2017 12:20:43 +0000 http://www.myokarditida.cz/?p=1580 Etiologie myokarditidy je velmi rozmanitá (tab. 1) a zahrnuje jak infekční, tak i neinfekční původce. Velký význam mělo pro objev infekčních agens, způsobujících myokarditidu, zavedení PCR a elektronové mikroskopie při analýze biopticky odebraných vzorků srdečního svalu pacientů. Za nejčastější příčinu myokarditidy, resp. ZKMP jsou považovány virové agens, přičemž se skupiny virů, převládající v etiologii myokarditidy a ]]> Etiologie myokarditidy je velmi rozmanitá (tab. 1) a zahrnuje jak infekční, tak i neinfekční původce. Velký význam mělo pro objev infekčních agens, způsobujících myokarditidu, zavedení PCR a elektronové mikroskopie při analýze biopticky odebraných vzorků srdečního svalu pacientů. Za nejčastější příčinu myokarditidy, resp. ZKMP jsou považovány virové agens, přičemž se skupiny virů, převládající v etiologii myokarditidy a ZKMP, mění v závislosti na čase i zeměpisné poloze. Dlouhou dobu byly za převládající původce v Evropě a Severní Americe považovány enteroviry a adenoviry. V současné době jejich místo převzaly herpes viry a parvovirus B19 (PVB19), (170). Mezi nejčastější virové původce v současnosti patří PVB19, lidský herpetický virus 6 (HHV-6), cytomegalovirus (CMV) a virus Epsteina-Barrové (EBV), (170). Výsledky studií se ovšem v míře jejich zastoupení v etiologii myokarditidy a ZKMP liší. Ve studii publikované roku 2012, kde byly odebrány bioptické vzorky myokardu 203 pacientům s myokarditidou, byl genom PVB19 nalezen u 55,7 % pacientů. HHV-6 zaznamenal hodnotu 24,1 % a duální infekce PVB19 a HHV-6 17,2 % (27). V české studii byl zkoumán soubor 50 pacientů s DKMP. U 29 z nich byl v myokardu detekován virový genom, z toho 27 případů (93 %) tvořil PVB19 (28). Význam PVB19 v etiologii myokarditidy byl ovšem zpochybněn, protože jeho genom byl detekován i u pacientů, kteří nejevili známky myokarditidy či ZKMP (35). Poměrně významným virovým původcem ovšem stálé zůstávají i enteroviry (obzvláště Coxsackie), adenoviry, virus hepatitidy C a virus chřipky. V Japonsku byly popsány i případy myokarditid související s virem H1N1 (20). Neméně významným původcem jsou bakterie. V českých podmínkách je poměrně častý výskyt myokarditid vyvolaných bakterií Borellia burgdorferi (29). V rozvojových zemích mohou být vyvolány i meningokokem či difterií (22). Hlavně v oblasti Střední a Jižní Ameriky dominuje nákaza Trypanozoma cruzi, přecházející do tzv. Chagasovy nemoci. Neopominutelnou etiologií myokarditidy jsou také různé kardiotoxické léky, alkohol a jiné návykové látky (chemoterapeutika, kokain), hypersenzitivní alergická reakce (např. na podávaná ATB či antidepresiva) a systémová zánětlivá onemocnění (zejména nemoci pojiva). Co se hypersenzitivní reakce na antidepresiva týká, myokarditida byla popsána jako komplikace např. u terapie klozapinem. V australské studii z let 1993–2003 zahrnující 116 pacientů léčených klozapinem se její incidence pohybovala mezi 0, 7–1, 2 %, přičemž 10,3 % pacientů zemřelo (31). Častou komplikací je myokarditida i u HIV pozitivních pacientů. Obzvláště u těch, u kterých se již rozvinul AIDS, kdy byla myokarditida prokázána post-mortem až u 52 % pacientů (32). Až u 25 % pacientů je infekce HIV spojena s DKMP (34). Není zcela jasná patogeneze myokarditidy u HIV pozitivních pacientů. Může se jednat o přímé působení viru HIV na srdeční sval či může být rozvoj myokarditid u těchto pacientů spojen s oslabeným imunitním systémem a myokarditida by tedy mohla být způsobena jiným patogenem. Byla za něj označena např. toxoplazmóza (33). ————————————————————————————————————————————————————————————————————————————– Viry Enteroviry ( Coxsackie viry, echoviry), adenoviry, influenza viry, herpetické viry ( cytomegalovirus, HHV-6, Virus Epsteina-Barrové, varicella zoster virus), parvovirus B19, virus hepatitidy C, rubeola, HIV, žlutá zimnice, dengue horečka Bakterie Borellia burgdorferi, streptococcus, stafylococcus, mycobakterium, chlamydie, mycoplasma, legionella, corynobacterium diphtheriae, treponema pallidum, neisseria, rickettsia, salmonella, leptospira, brucella, bartonella, yersenia, Coxiella burnetti (Q horečka), shigella, campylobacter jejuni, vibrio cholera, hemophilus influenzae, Francisella tularensis Prvoci a parazité Toxoplasma gondii, Trypanosoma cruzi, Plasmodium falciparum, Trichinella spiralis, schistosoma, toxocara canis, echinococcus, ascarida, entamoeba, leishmanie, Taenia solium, Larva migrans Plísně Candida, cryptococcus, histoplasma, aspergillus, actinomyces, blastomyces, coccidioides, mucormycoces, nocardia, sporothrix Toxické poškození Etanol, antracykliny, kokain, anabolické steroidy, těžké kovy (kobalt, olovo, železo, měď), sloučeniny arzenu, fosfor, oxid uhelnatý, katecholaminy, hadí, škorpioní, pavoučí, včelí a vosí jed, lithium, amfetaminy, cyklofosfamid, 5-fluorouracil, chloramfenikol, aminofylin, zidovudin, trastuzumab, methylsergid, mesylát, tetanus toxid, kolchicin Hypersenzitivní (alergická) reakce Antibiotika (peniciliny, sulfonamidy, tetracyklin, streptomycin, cefalosporiny, azitromycin, chloramfenikol) antidepresiva, antituberkulózní léky (isoniazid, kyseliny para-aminomáselná), antikonvulziva (fenindion, fenytoin, karbamazepin), diuretika (acetazolamid, chlorthalidon, spironolakton, hydrochlorothiazid), nesteroidní antiflogistika (indometacin, oxyfenbutazon, fenylbutazon, ibuprofen), vakcína pravých neštovic, mesalazin, dobutamin, metyldopa, sulfonylurea, digoxin, enalapril, kaptopril, lidokain Onemocnění (hl. autoimunní) Revmatická horečka, SLE, diabetes mellitus, ulcerózní kolitida, revmatická artritida, sarkoidóza, polymyositida, tyreotoxikóza, Wegenerova granulomatóza, Kawasakiho nemoc, celiakie, Sjögrenův syndrom, syndrom Churga-Straussové, hypereosinofilní syndrom, dermatomyozitida, sklerodermie, Chrohnova choroba, myasthenia gravis OstatníRadiace, elektrický šok, těhotenství, rejekce po transplantaci srdce, hypotermie ————————————————————————————————————————————————————————————————————————————– Tabulka 1 : Etiologie myokarditid (zpracováno podle zdrojů – 4, 8–18), tučně nejčastější původci myokarditidy dle uvedených zdrojů 4, 8-18 Autor úvodního snímku: Thomas Splettstoesser ———————————————————————————————————————————————————————————————————————————– 4) AL-AQEEDI R.F., Chapter 2: Clinical Presentation. Clinical Handbook of Myocarditis. New Jersey: Foster Academics, 2015. pp. 33–69. ISBN: 978-1-63242-083-1. 8) ZEMÁNEK D. Kapitola 15: Zánětlivé onemocnění myokardu. In: VESELKA, J. a V.ROHN. Kardiovaskulární medicína [online]. 1. vydání. Brno: Fasta Medica, 2015. ISBN 978-80-88056-00-3. Dostupné z: http://www.kv-medicina.eu/ 9) BASSO, C. a F. CALABRESE. Postmortem diagnosis in sudden cardiac death victims: macroscopic, microscopic and molecular findings. Cardiovascular Research [online]. 2001, -(50), 290-300 [cit. 2016-09-02]. Dostupné z: http://cardiovascres.oxfordjournals.org/content/cardiovascres/50/2/290.full.pdf 10) TOWBIN, J. A., A. P. LOWE a et al. Incidence, Causes, and Outcomes of Dilated Cardiomyopathy in Children. JAMA. 2006, -(296), 1867-1876. 11) O´CONNELL, J. B., A. HERSKOWITZ a et al. A Clinical Trial of Immunosuppressive Therapy for Myocarditis. New England Journal of Medicine. 1995, -(333), 269-275. 12) CANTER, CH. E., M. W. CUNNINGHAMB a L. T. COOPER. Recent clinical and translational research on pediatric myocarditis. Prog Pediatr Cardiol. 2011, 32(1), 15–18. 13) UHL, T. L. Viral Myocarditis in Children. PediatricCare. 2008, 28(1), 42–63. (podle Friedman RA. Myocarditis. In: Garson A, Bricher JT, McNamara DG, eds. The Science and Practice of Pediatric Cardiology. Philadelphia, PA: Lea & Febiger; 1990: 1577-1589. + Park MK, Troxler RG. Pediatric Cardiology for Practitioners. 4th ed. St Louis, MO: Mosby; 2002:289-290.) 14) FABRE, A. a M. N. SHEPPARD. Sudden adult death syndrome and other non-ischaemic causes of sudden cardiac death. Heart. 2006, -(92), 316-320. 15) FAQ on Sudden Death and Myocarditis. Myocarditis Foundation [online]. -: -, 2012 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z: http://www.myocarditisfoundation.org/research-and-grants/faqs/sudden-death-and-myocarditis/ (Podle Feldman AM, McNamara D. Myocarditis. The New England journal of medicine 2000;343:1388-98.) 16) KUBÁNEK M., Kapitola 8.2.: Myokarditidy. In: KAUTZNER J., MELENOVSKÝ V., et al. Srdeční selhání – aktuality pro klinickou praxi. Praha: Mladá fronta a.s., 2015. pp. 147–157. ISBN: 978-80-204-3573-6. 17) TAVLI V., GUVEN B., Chapter 1: Myocarditis in Childhood: An Update on Etiology, Diagnosis and Management. In: WILSON J. Clinical Handbook of Myocarditis. New Jersey: Foster Academics, 2015. pp. 3–32. ISBN: 978-1-63242-083-1. 18) OMAR H.R., ABDELMALAK H., HELAL E., MIKHAEIL Y., FATHY A. Chapter 5: Perimyocarditis. In: WILSON J. Clinical Handbook of Myocarditis. New Jersey: Foster Academics, 2015. pp. 105–118. ISBN: 978-1-63242-083-1. 20) UKIMURA a et al. A National Survey on Myocarditis Associated With the 2009 Influenza A (H1N1) Pandemic in Japan. Circulation Journal. 2010, 74(-), 2193-2199. 22) SAGAR, Sandeep, Peter P. LIU a Leslie T. COOPER, JR. Myocarditis. Lancet. 2012,379(-), 738–747. 27) GRÜN, S., SCHUMANN J. a et al. Long-Term Follow-Up of Biopsy-Proven Viral Myocarditis: Predictors of Mortality and Incomplete Recovery. JACC. 2012, 59(18), 1604-1615. 28) KREJČÍ, J., P. HUDE a et al. Endomyokardiální biopsie u recentní dilatační kardiomyopatie – zhodnocení vstupních charakteristik prvních padesáti nemocných. Cor et Vasa. 2011, -(53), 623-629. 29) KUCHYNKA, P. Nové diagnostické a terapeutické aspekty zánětlivé kardiomyopatie. Praha, 2011. Disertační práce. 1. LF UK. 31) HAAS, S. J., R. HILL a et al. Clozapine-Associated Myocarditis: Review of 116 Cases of Suspected Myocarditis Associated with the Use of Clozapine in Australia During 1993–2003. Drug Safety. 2007, 30(1), 47-57. 32) ANDERSON, D. W., R. VIRMANI a et al. Prevalent myocarditis at necropsy in the acquired immunodeficiency syndrome. Jornal of American College of Cardiology. 1988, 11(4), 792-799. 33) CAMBREA S. C. Chapter 8: Myocarditis in HIV Positive Patients. In: WILSON J. Clinical Handbook of Myocarditis. New Jersey: Foster Academics, 2015. pp. 165-182. ISBN: 978-1-63242-083-1. 34) FISHER S. D., LIPSHULTZ S. E. Cardiovascular Abnormalities in HIV-Infected Individuals. : D.P., ZIPES, MANN D.L., LIBBY P., BONOW R.O. a BRAUNWALD E. (eds.). Braunwald´s Heart Disease: A Textbook of Cardiovascular medicine. Tenth edition. Philadelphia: Elsevier Saunders, 2015. pp. 1624–1635. ISBN 978-1-4557-5133-4. 35) KUETHE, F., J. LINDNER a et al. Prevalence of Parvovirus B19 and Human Bocavirus DNA in the Heart of Patients with no Evidence of Dilated Cardiomyopathy or Myocarditis. Clinical Infectious Diseases. 2009, -(49), 1660-1666. 170) SCHULTZ, J.C. a et al. Diagnosis and Treatment of Viral Myocarditis. Mayo Clin Proc [online]. 2009, 84(11), 1001-1009 [cit. 2017-03-01]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2770911/ http://dev.myokarditida.cz/cs_CZ/prof-verze/myokarditida/epidemiologie/ Tue, 14 Mar 2017 12:12:37 +0000 http://www.myokarditida.cz/?p=1577 Určení epidemiologie myokarditidy a ZKMP je v důsledku mnoha faktorů obtížné. Je tomu především kvůli obtížné diagnostice, postrádající zatím test, který by měl dostatečnou specificitu a senzitivitu k jednoznačnému rozpoznání myokarditidy a také kvůli rozmanitému průběhu a manifestaci onemocnění, kvůli čemuž nemusí být lehčí formy myokarditidy vůbec rozpoznány. Epidemiologické studie se tedy potýkají s četnými limitacemi. Za jistý ]]> Určení epidemiologie myokarditidy a ZKMP je v důsledku mnoha faktorů obtížné. Je tomu především kvůli obtížné diagnostice, postrádající zatím test, který by měl dostatečnou specificitu a senzitivitu k jednoznačnému rozpoznání myokarditidy a také kvůli rozmanitému průběhu a manifestaci onemocnění, kvůli čemuž nemusí být lehčí formy myokarditidy vůbec rozpoznány. Epidemiologické studie se tedy potýkají s četnými limitacemi. Za jistý průkaz myokarditidy či ZKMP je považován výsledek EMB. Hodnocení vzorků z EMB ovšem bylo u některých studií provedeno jen na základě Dallaských kritérií, která nejsou k diagnostice myokarditidy podle některých zdrojů zcela dostačující (42, 140). Za hlavní limitaci je označována zejména nízká senzitivita testu a poměrně vysoká náročnost na zkušenost odborníka interpretujícího výsledky. Podle finské epidemiologické studie ze 70. až 80. let minulého století byla incidence myokarditidy 0,17 případů na 1000 obyvatel za rok (6). U švédské studie z Malmö byl její výskyt u post mortem EMB 1,06 % (7). Ve studii Myocarditis Treatment Trial byla myokarditida diagnostikována podle histopatologických kritérií u 10 % provedených biopsií (11). Obsahovala také informace o mortalitě pacientů s myokarditidou a nutnosti srdeční transplantace. Ze 111 pacientů zemřelo 34 pacientů a 10 podstoupilo srdeční tranplantaci. Ve čtvrtém roce studie byla mortalita více než 50 %. Další zdroje hovoří o vysoké mortalitě a nutnosti srdeční transplantace především u pediatrických pacientů, kde se průměrná hodnota těchto údajů uvádí kolem 30 % (12), přičemž s ubývajícím věkem stoupá, kdy u novorozenců dosahuje až 75 % úmrtnosti (13). V současnosti je výskyt myokarditidy v Evropě zhruba 131 případů na milion ročně (8). Podle údajů z Global Burden of Disease bylo celosvětově dokumentováno roku 2015 přes 2,5 milionu případů myokarditid a kardiomyopatií, z toho 156 tisíc případů tvořila akutní myokarditida. V obou skupinách byl navíc oproti roku 2005 zaznamenán více než 20 % nárůst případů (89). Jako příčina náhlého srdečního úmrtí, především u mladých jedinců, bývá myokarditida označena na základě rozboru biopticky odebraného vzorku myokardu v 9–20 % (14, 15), ale některé studie našly biopticky známky myokarditidy až ve 42 % případů (9). Velmi významný je podíl myokarditidy na rozvoji DKMP. Nejčastější hodnoty se i zde pohybují kolem 20 %. Americká studie, která se zabývala identifikací příčiny DKMP u dětí, potvrdila nález myokarditidy ve 46 % případů (10). Zastoupení myokarditidy v rozvoji srdečního selhání kolísá mezi 0,5 a 4 % (30). Výsledky těchto i dalších studií tedy činí myokarditidu nejčastější příčinou DKMP, a tím pádem se jedná o ZKMP (99). http://dev.myokarditida.cz/cs_CZ/category/prof-verze/myokarditida/feed/   Plastinované modely Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  rozhlas.cz  Strana 0   ČVUT otevřelo v Kladně moderní laboratoř anatomických modelů. K dispozici tu jsou skutečná lidská těla upravená pomocí plastinace. To je v Německu patentovaný proces, kdy jsou tělní tekutiny nahrazeny silikonem. Těla pak slouží pro výuku studentů. V Kladně se na nich budou učit všechny obory fakulty biomedicínského inženýrství. Yulia Efroemova pracuje na Kladně už osm let a novou učebnu anatomických modelů za 10 milionů korun má na starosti. Procházíme laboratoří a Yulia mi ukazuje jednotlivé plastinované orgány – srdce, mozek, pohlavní systém ženy, horní i dolní končetiny. Modely jsou uschovány ve speciálních skříních, kde je zajištěný minimální přísun denního světla a vzdušné vlhkosti, aby co nejdéle vydržely. Ze stejného důvodu se na exponáty nesmí ani sahat. Lepší než na pitevně Dvě srdce, mozek, čtyři žaludky a slezina - to všechno úhledně srovnané v malé přepravce. Nejde o obchod s lidskými orgnány, ale o speciální preparáty. Díky nim si mladí medici na I. lékařské fakultě mohou každou důležitou část lidského těla doslova osahat. I přesto studenti plastináty přivítali, jak mi potvrzuje Tomáš Pokorný z inženýrského oboru biomedicínský technik. Oproti výstavě, kterou zhlédl v Praze, mu zdejší modely přijdou názornější a lépe přizpůsobené pro výuku. „Na pitevně bychom nemohli studovat všechny části těla. Tady máme pohled rovnou na několik orgánů z jednoho těla,“ vysvětluje student Tomáš, proč je podle něj výhodné pořizovat drahé plastinované modely. Laboratoř už má za sebou půlroční zkušební provoz. Za tu dobu se podle Yulie Efroemové ukázaly i výhody oproti dosud běžně používaným anatomickým modelům z plastu. „Studenti se o modely zajímají a zkoušejí na nich najít jednotlivé části, které zrovna probíráme. Občas se jim to ale nedaří, protože ve skutečnosti to vypadá úplně jinak než na obrázku,“ usmívá se. Problémy prý studentům dělá třeba močový měchýř nebo slinivka břišní. Už jen u luxusních automobilek platí, že auta vyrábějí ručně. Sériovou výrobu většiny aut dnes obstarávají roboti – svařují díly, lakují karoserie. Budoucí automechanici je proto musí umět správně naprogramovat. Školy sázejí na moderní technologie, které by to měly žáky naučit. Pozadu nezůstává ani mladoboleslavská Škodovka. „Plastové modely mají také vždy specifické zabarvení, které normální lidské tělo nemá, takže student nemusí hned poznat, o jaký orgán se jedná,“ dodává Yulia Efroemová. Dalším zařízením, které by vedení fakulty biomedicínského inženýrství chtělo pro své studenty získat, je virtuální pitevní stůl. V létě by také měla být dokončena velká rekonstrukce hlavní budovy školy na Sítné, kde bude k dispozici moderní zázemí pro technické obory. https://radiozurnal.rozhlas.cz/plastinovane-modely-7228355   Je váš partner stále unavený? Pozor, může to být příznak vážné choroby! Téma: 1. Lékařská fakulta 28.5.2018  zenysro.cz  Strana 0   Jsem unavený, vystresovaný, na nic nemám energii. Takové věty jsme zvyklí ve svém okolí slýchat často, proto jim už ani nepřikládáme větší význam. V produktivním věku si dnes každý sahá na hranu svých možností, ať už pod tlakem náročného zaměstnání, rodiny nebo všeho dohromady. A muži mají navíc tendenci o svých problémech moc nemluvit. Pokud si ale na neustálou únavu stěžuje váš partner každý večer, a dokonce i ráno nebo po víkendu či dovolené, měli byste zpozornět. Únava totiž může být varovným signálem počínajícího vážného onemocnění. Přimějte partnera k návštěvě lékařeÚnava při nedostatku spánku nebo po náročných psychických či fyzických aktivitách je pochopitelná a vcelku rychle odezní, když se člověk vrátí k dodržování správné životosprávy. Jako možný příznak vážné choroby ji můžete začít brát ve chvíli, kdy se vyskytuje dlouhodobě a neustává ani po důkladném odpočinku. Přesto ji lidé mají tendenci spíše přehlížet a překonávat silou vůle, protože přece všichni žijeme rychle a chceme toho v životě hodně stihnout. Jestliže u vašeho partnera sledujete dlouhotrvající únavu spojenou se ztrátou životní energie, nebojte se ho upozornit na to, aby problém nepodceňoval a začal ho řešit včas. Nikdy se ale nesnažte partnera diagnostikovat pomocí informací nalezených na internetu - přesnou diagnózu by měl vždy určit odborný lékař. Které nemoci provází zvýšená únava?Nevysvětlitelný a dlouhodobý pocit únavy může být projevem chronického stresu či deprese, cukrovky, spánkové apnoe, porušené funkce štítné žlázy nebo třeba také počínající roztroušené sklerózy či chronického únavového syndromu. Následující přehled onemocnění, u nichž je únava výrazným symptomem, ale rozhodně neberte jako vyčerpávající. Častá únava totiž může provázet celou řadu dalších vážných i lehčích onemocnění a vždy je potřeba poradit se o problémech se svým lékařem. Roztroušená skleróza (RS)Chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá ochranný obal nervových vláken centrálního nervového systému, což způsobuje zánět a zhoršení schopnosti nervových buněk v mozku a míše spolu komunikovat. Později dochází až k zániku nervové buňky, který je nevratný. Příznaky se často liší, jde hlavně o změny vidění i bolest v očích, brnění či znecitlivění končetin, slabost, neobratnost, zakopávání a porucha rovnováhy. Dále také problémy s řečí či polykáním a vyprazdňováním, sexuální dysfunkce. V začátku jsou přitom často jedinými signifikantními příznaky značná únava, zhoršená schopnost soustředění, zapomnětlivost a výkyvy nálad. „Přibližně 85 % pacientů postihuje relaps-remitentní forma roztroušené sklerózy, kdy dochází k opakovanému střídání příznaků nemoci a klidového období. Naproti tomu asi 10 % nemocných se potýká s primárně progresivní formou, kdy po nástupu prvních příznaků nemoci nenásleduje klidové období a u pacientů se postupně prohlubuje a narůstá invalidita,“ vysvětlila prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí lékařka Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. RS postihuje především mladé dospělé ve věku 20-40 let, kteří mají často tendenci příznaky zaměňovat za vyčerpání z hektického životního stylu. Včasný záchyt onemocnění a zahájení léčby zvyšuje šance na lepší standard života a pomáhá eliminovat psychické dopady onemocnění. Ty hrají zásadní roli – v aktuálním průzkumu společnosti Roche „MS MindSet Survey” přiznává 96 % pacientů, že kvůli symptomům RS zmeškalo významné společenské události. Terapie RS spočívá nejčastěji v biologické léčbě a velmi důležitá je zdravá životospráva a role fyzioterapeuta, tedy pravidelné cvičení. Více informací o RS naleznete například na portále Moje medicína, kde si můžete udělat i interaktivní kvíz o fungování mozku. Cukrovka (diabetes mellitus)Jedná se o onemocnění metabolismu podmíněné nedostatkem inzulinu, které je způsobeno zvýšenou hladinou krevního cukru (hyperglykemií). Mezi jeho nejčastější příznaky u dětí i dospělých patří abnormální žízeň a časté močení, ale také hubnutí i bez dietních omezení, únava a malátnost, nebo dokonce poruchy vědomí. Mezi dva hlavní druhy cukrovky spadá diabetes mellitus prvního typu, který se většinou objevuje u dětí, a druhého typu vyskytujícího se u dospělých. „ Diabetes je v dnešní době léčitelné onemocnění, které však pacienty provází celý život. Moderní postupy léčby umožňují diabetikům vést stejně kvalitní život jako zdravým lidem, v první řadě ale záleží na vůli pacienta dodržovat veškerá léčebná doporučení. Ta jsou sice individuální, každý pacient ale musí vždy důkladně porozumět tomu, proč je nutné zvýšit jeho pohybovou aktivitu, nastavit vyvážený jídelníček nebo třeba ubrat na váze,“ vysvětluje MUDr. Marta Klementová, vedoucí lékařka diabetologického centra DIAvize. Více informací o diabetu, jeho průběhu a léčbě naleznete např. zde: https://www.zenysro.cz/blogy/zdravi-a-...ozor-muze-to-byt-priznak-vazne-choroby

© 2018 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz