Přehled zpráv Rozhovor s Martinem Prázdným 1 19.7.2018 09:05 ČRO Radiožurnál  Zpráva        ... a předesílám, nebojte se, nebude to bolet. Docent Martin Prázdný je diabetolog z třetí Interní kliniky první Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, možná je to ale špatně, že to nebude bolet, že ta cukrovka prostě nebolí dříve, než na ni přijdeme,... KŮŽE VOLÁ: SOS! 2 20.7.2018 Rodina DNES  Strana 14  Zdraví   RENATA MALINOVÁ   ... promazávání kůže, které zabraňuje jejímu vysychání a napomáhá ji udržovat pružnou,“ uvádí kožní lékařka Stanislava Polášková z Fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Myslete na to, že jen zdravá pokožka může chránit tělo před škodlivými vnějšími vlivy, a mažte ji... KŮŽE VOLÁ: SOS! 3 20.7.2018 Rodina DNES  Strana 17  Zdraví   RENATA MALINOVÁ   ... promazávání kůže, které zabraňuje jejímu vysychání a napomáhá ji udržovat pružnou,“ uvádí kožní lékařka Stanislava Polášková z Fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Myslete na to, že jen zdravá pokožka může chránit tělo před škodlivými vnějšími vlivy, a mažte ji... Hrozí nám epidemie krátkozrakosti? 4 20.7.2018 Téma  Strana 40  Rozhovor   Blanka Kalenská   Kdyby se prof. MUDr. JARMILA HEISSIGEROVÁ (44), MBA, Ph. D., přednostka Oční kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, chtěla porovnávat se svými kolegy po republice, mohla by se pochlubit několika rekordy. Pracoviště, které vede, je nejstarší a v počtu lékařů i největší... Státní nemocnice měly s prověřovanými firmami smlouvy za 350 milionů 5 19.7.2018 zdravotnickydenik.cz  Strana 0       ... „Kontroly v nemocnicích Na Bulovce a Na Homolce budou brzy ukončeny. Další kontroly nyní současně probíhají ve Fakultní nemocnici Ostrava, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Státním ústavu pro kontrolu léčiv,“ dodala. Fakultní nemocnice v Plzni s firmami ze seznamu za... Integrace zdravotnictví? V ČR se chceme zaměřit na primární péči, pomoci má i DRG a elektronizace 6 19.7.2018 zdravotnickydenik.cz  Strana 0     Michaela Koubová   ... a jednoznačné argumenty, proč změny udělat nebo proč některé aktivity utlumit, bude to pro nás snazší,“ potvrzuje důležitost tohoto kroku ředitelka VFN Dana Jurásková. Podstatným prvkem integrace pak mohou být podle Vojtěcha také zdravotní pojišťovny, které dosud byly v tomto směru poměrně... Téma: Jak mít dobrý zrak 7 20.7.2018 Metro  Strana 15  Víkend     Žít zdravě a pobývat denně na čerstvém vzduchu. To je podle profesorky Jarmily Heissigerové, přednostky oční kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, nejlepší recept, jak si udržovat zdravý zrak. „Klinickými studiemi bylo prokázáno, že pokud děti ve věku 6–13 let, tedy v... Anxiolytika mohou způsobit delírium, epilepsii či demenci 8 19.7.2018 doktorka.cz  Strana 0     Ludmila Hamplová   ... nesprávně předepisovaným, a to zejména u seniorů,“ upozorňuje psychiatr docent Martin Anders, který působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN a zároveň je budoucím předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Lidé, kteří si vyzvednou své „prášky“ v podobě anxiolytik, ale vůbec netuší,... Milionové smlouvy s prověřovanými firmami 9 19.7.2018 halonoviny.cz  Strana 0       ... »Kontroly v nemocnicích Na Bulovce a Na Homolce budou brzy ukončeny. Další kontroly nyní současně probíhají ve Fakultní nemocnici Ostrava, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Státním ústavu pro kontrolu léčiv,«dodala. Fakultní nemocnice v Plzni s firmami ze seznamu za... Vyberte jméno vašeho dítěte z více než 371 jmen: 10 19.7.2018 porodnice.cz  Strana 0       ... Jestli mu rostou zuby, nevím. Změnou Beby to nejspíše nebude. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1234 Hrčka po očkování 11 19.7.2018 porodnice.cz  Strana 0       ... doktorkou, že se to vstřebá. Nijak moc se tomu asi pomoct nedá. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1234 ABKM? 12 19.7.2018 porodnice.cz  Strana 0       ... PLDD) - vyšetření na dětské gastroenterologii/proktologii. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1234 Zadní rýma 13 19.7.2018 porodnice.cz  Strana 0       ... den. Nasivin pro děti můžete na 5 dnů nasadit. Držím palce. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1236 Buzení v noci 14 19.7.2018 porodnice.cz  Strana 0       ... odkyselení žaludku (magistraliter připravený omeprazol v sirupu). MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1236 Přibývá nemocí z povolání 15 19.7.2018 socialnidialog.cz  Strana 0       ... Bylo tam deset procent otrav. Teď je nejvíc syndromu karpálního tunelu,“ vypočítává Daniela Pelcová z Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN. Právě jednostranné zatěžování a zvedání těžkých břemen vede i k přetěžování bederní páteře. I to by se mělo nově dostat na seznam nemocí z... Státní nemocnice měly s prověřovanými firmami smlouvy za 350 mil. 16 19.7.2018 zdravi.euro.cz  Strana 0       ... „Kontroly v nemocnicích Na Bulovce a Na Homolce budou brzy ukončeny. Další kontroly nyní současně probíhají ve Fakultní nemocnici Ostrava, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Státním ústavu pro kontrolu léčiv,“ dodala. Fakultní nemocnice v Plzni s firmami ze seznamu za... Plné znění zpráv Rozhovor s Martinem Prázdným Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018 09:05  ČRO Radiožurnál  Zpráva    Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Je šest minut po deváté hodině, přeji krásný den a předesílám, nebojte se, nebude to bolet. Docent Martin Prázdný je diabetolog z třetí Interní kliniky první Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, možná je to ale špatně, že to nebude bolet, že ta cukrovka prostě nebolí dříve, než na ni přijdeme, dobrý den. PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Dobré ráno. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Asi to je trochu špatně ne? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Trochu to ty pacienty neláká úplně příliš řešit problém. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Dorazit. Jak to vlastně lidé přijímají, protože cukrovka už je dneska velmi běžná, zatímco kdysi to bylo před pár desítkami let přijímáno jako trošku rána, jak to dneska lidé berou, když jim řeknete máte cukrovku? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Záleží na tom, jaký typ cukrovky to je a záleží na tom, jaký je to člověk, který se to právě dozvídá. My máme dvě skupiny pacientů, které se docela dost výrazně liší, diabetes prvního typu, diabetes druhého typu. Pacientu s tím prvním dostávají nejčastěji diabetes ve věku dvou let, takže jsou to v podstatě děti, tam spíš jde o to, jak to přijímá rodina, jakým způsobem se s tím vypořádá a druhá velká část pacientů se tam rekrutuje z osob, které jsou ve věku nad 60 let, to je ta největší část a ty už trochu něco vědí, že mají známé, kamarády s diabetem, takže už to není třeba pro ně takový šok, ale třeba jsou někteří překvapení, proč právě já, celý život žiji zdravě a pak je taková ta ještě podskupina těch mladých, tak jako 40 plus, ale i méně, kde se nám právě naskakuje ten větší počet pacientů s diabetem druhého typu, to jsou takový ti hodně pracující, ale třeba si hodně sedící u počítačů, nehýbající se, dobře se nají občas a nadváha, obezita, samozřejmě potom jsou překvapeni, že mají cukrovku i když jsou relativně mladí. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Já jsem byla zase překvapená, že když jsem si přečetla, že každý třetí dospělý v České republice se potýká s nadváhou a každý pátý patří obezitou, to jsou vlastně potenciálně vaši budoucí návštěvníci? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- To jsou potenciálně naši klienti ano. Martin Prázdný je diabetolog a jestli máte nějaké otázky, které se týkají právě diabetu, napište je na dotazy@rozhlas.cz nebo přes webové stránky Radiožurnálu. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Docent Martin Prázdný je diabetolog, mluvíme o cukrovce. Vy jste řekl mladí diabetici a mínil jste tu skupinu zhruba okolo 40 let, ale já jsem pochopila, že v té skupině jsou i daleko mladší lidé. PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Jsou, je to velký posun v posledních zejména 20 letech, je to hodně vidět, dřív se diabetu druhého typu říkalo také stařecká cukrovka, ale to už dneska vůbec neplatí, protože máme, jak sem říkal čtyřicátníky, ale máme také 20leté pacienty s diabetem druhého typu a dokonce jsou u nás, což je úplně nový fenomén, začínají objevovat dětští pacienti s diabetem druhého typu. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Já právě narážím na ty dětské pacienty a na ty mladistvé, kde je chyba? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Tak já myslím, že chyba je ve výživě a vlastně od samého mladého věku byla dřív taková motivace pro ty děti běhat někde venku a hrát si s kamarády, dneska oni mají kamarády v podstatě na dosah ruky elektronicky, takže taková ta přilnavost k těm moderním věcem jako je Facebook a podobně, je velká, to je samozřejmě limituje v tom, že nemůžou tedy se proběhnout, když jsou napojení a pak také samozřejmě dostupnost takových těch lákadel typu fastfoodu, neříkám, že to je špatné, ale když to je nekorigované a je toho hodně, tak je dost špatně no. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- No, já si vzpomínám, že za dob mého dospívání se říkalo a slýchali to i rodiče z úst lékařů, že děti z té tloušťky prostě vyrostou, no to je puberta, to oni se vytáhnou a všechno bude v pořádku, teď už to neplatí? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Neplatí, zrovna jsem to probíral minulý týden s kolegyní a říkali jsme si prostě dřív, ano, Janička z toho vyroste, jen ji nechte, ale existují na to i studie a ukazuje se, že prostě dneska už nevyrostou, nemají šanci. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- A když se podívám na třeba osmi, desetiletou Aničku, už v tohle věku mi bude jasné, že z toho Anička nevyroste? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Tak ale potom kde je chyba, někdo má zodpovědnost za Aničku a buď je mu to jedno a pak je to těžké samozřejmě a nebo mu to jedno není, ale je s tím problém a pak by měl samozřejmě vyhledat odbornou pomoc. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- O kolik let vlastně cukrovka zkrátí cukrovka život? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Záleží na tom kdy dostane, jak moc k tomu má komplikací, ale může zkrátit život o 6 let, v některých případech až o 12. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Pojďme se bavit o prediabetu, já jsem, když jsem dělala anonci na vaši návštěvu, tak jsem toto slovo pronesla a kolega se vyděsil a ptal se, jak zjistí, že to má? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Zjistí to jednoduše, stačí změřit dneska glukózu, měla by se změřit standardním způsobem, to znamená jeden se chovat naprosto normálně, žádné opulentní večeře, žádné extrémní výlety do hor a druhý den ráno na lačno zajít k lékaři odebrat krev do laboratoře a uvidí se, jaká je hodnota toho krevního cukru. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Poslyšte omlouvám se, ty opulentní večeře a brutální návštěvu cukrárny, to si umím představit, ale výlet do hor, jak mi hne s cukrem? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Může ho trochu snížit, vlastně tam dochází potom k tomu, že to tělo si vezme zase něco z té krve, co potřebuje, dostavit ty zásoby, které se spotřebovaly při nějaké větší fyzické aktivitě, takže je to označeno jako jinak normální režim předcházející den, takže normální režim, druhý den k lékaři a uvidí se, jak je na tom ten člověk s krevním cukrem, samozřejmě je to jedna hodnota, je to zatíženo určitou chybou, ale na druhé straně nám to dává možnost toho člověka označit tou nálepkou pre-diabetes, což není žádná hrůza, žádná tragédie, je to známka vyššího rizika, že ten člověk, tak osoba může se dostat k diabetu skutečně velice snadno, relativně rychle a má šanci s tím pořád ještě něco dělat. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Takže bez medikace, úpravou stravy, úpravou životního stylu jsem schopná zase z té kategorie prediabetes vyskočit prostě mezi normální smrtelníky? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Můžete vyskočit mezi normální smrtelníky a nebo nemusíte vyskočit mezi normální smrtelníky bez prediabetu, ale nemusíte se dostat do stádia diabetu a můžete skončit v té škatulce prediabetes trvale. Je to skutečně věc, která je důležitá, v některých případech to není jenom bez léčby, ale i dneska můžeme v některých případech léčit už i ten prediabetes, záleží to na věku, na historii rodinné, záleží to na dalších nemocech a už dneska můžeme některé ty pacienty, nebo osoby s prediabetem léčit, aby jsme jim pomohli nedostat se do stádia té cukrovky. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Jak poznáte, kterého z pacientů v tom stádiu prediabetu stačí pouze informovat a on bude vzorný a koho musíte vyděsit tak, že se skutečně začne chovat zodpovědně? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Tak my se snažíme neděsit prvoplánově. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Někdo to ale potřebuje, jinak to nezačne. PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Já nejsem příznivcem velkého děšení, já jsem příznivcem toho, vysvětlit těm pacientům o co se vlastně jedná, co je může čekat, jaká jsou rizika. Jsou určitě, naší povinností je informovat důsledně o tom, ale oni se rozhodují potom sami, na první pohled nepoznám vůbec nic o tom člověku, nic nevím a čase teprve vidím, jak se to bude vyvíjet a některý pacient dbá, dodržuje rady, spolupracuje se mnou, přináší jídelníček, stará se, zajímá se a někomu je to úplně jedno, tak samozřejmě ten člověk, kterému je to jedno, tak ten má tu prognózu do budoucna v podstatě horší. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Docent Martin Prázdný, diabetolog je Hostem Radiožurnálu. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Kapela U2 vám hrajeme v dopoledním Radiožurnálu, který hostí docenta Martina Prázdného, diabetologa. V moderní diabetologii neléčíte jenom hladinu glukózy, co vlastně všechno musíte zohlednit? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Diabetes je velice komplexní onemocnění, já když jsem nastupoval na kliniku s tím, že budu diabetologem, nebo chtěl jsem být diabetolog, tak jsem si říkal, jestli to není prostě příliš úzký obor, že to je jenom o tom vysokém cukru a pak jsem zjistil, že ty pacienti mají úplně všechno. Mají vysoké hodnoty krevního tlaku, lipidů, cholesterol vyšší, dribeciridy, jsou často po infarktech, mozkových příhodách, mají prostě řadu onemocnění včetně syndromu diabetické nohy, takže jsem i občas nakonec i chirurg, když to ošetřuji a je to velice důležité brát prostě komplexně, máme pacienta, kterého léčíme, neléčíme prostě jeho hyperglykémii, nesnažíme se o to, aby byl cukr krásný za každou cenu, snažím se o to, aby ten pacient co nejdéle přežil, dneska je to otázka opravdu změny pohledu, protože v poslední době se dostávají k pacientům i léky, které umí tedy snížit cukr, ale umí i prodloužit život pacientům s diabetem, co dřív tak nebývalo, my jsme věděli, že sice budou mít méně komplikací, ale že zřejmě dopad na mortalitu tam nebude takový, ale to se mění v poslední době. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Omlouvám se, to ty předešlé léky měly tak vedlejší účinky, že jste věděli, že ta životnost a v čem jsou ty nové léky lepší? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Vůbec to není o tom, že by měly nějaké zásadní nežádoucí účinky, samozřejmě byly nebezpečnější po stránce rizika hypoglykémie, to znamená ten cíl je snížit krevní cukr, někdy to ten lék prostě přežene, pacient dostane hypoglykémii, je mu špatně, některé jsou rizikovější, zejména u těch starších pacientů, kteří mají řadu dalších nemocí, můžou toho pacienta nejspíše i zabít, ale to tak nebylo, my jsme spíš léčili cukrovku kvůli tomu, aby pacienti neměli typické komplikace na těch drobných cévách, aby neměli postižené ledviny, oči, aby neměli problémy s nervy a ostatní, to znamená to prodloužení života jsme nechávali kardiologům, kteří léčili více hypertenzi, pacientům dokázali prodloužit pomocí léčby hypercholesterolem a podobně. Dneska se to skutečně mění, protože nové léky na cukrovku, nejen že snižují tedy cukr, některé mají i pozitivní vliv na tělesnou hmotnost, při některých z nich se nepřibírá, při některých se i hubne, některé z nich dokáží snížit krevní tlak, některé snižují riziko srdečního selhání a moderní léky prostě dokážou i prodloužit život, prostě pacienti na nich méně umírají. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Já jsem ráda, že jste zmínil tu hypoglykémii, protože mému známému se nedávno stalo, že měl takovou tu hypoglykemickou ataku, ale přímo na ulici a lidé ho obcházeli, protože se báli, že je to alkoholik nebo že je na drogách nebo že s ním není něco v nepořádku. Když se něco takového na ulici stane a já něco takového vidím, jak poznám, že se jedná právě o hypoglykémii? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Vy jako laik to nemusíte vůbec poznat a proto je třeba, aby když takovýhle člověk někde leží a není to úplně jasné, že to je bezdomovec, tak samozřejmě ten bude rád, když ho nebudete rušit, ale normální člověk ležící někde na ulici nebo na zemi, potřebuje pomoc a je třeba prostě zavolat záchranku, to je úplně první věc, zajistit mu dýchací cesty, aby se někde nezadusil, pak můžete najít kartičku jsem diabetik a pokud budete mít štěstí, tak bude mít u sebe i krabičku s hormonem glukagonem, který můžete podle laického návodu použít a dát mu injekci glukagonu do svalu, tohle na ulici ale téměř nikdo nebude chtít udělat, naštěstí u nás v České republice jsou dojezdy sanitek velice rychlé, takže většinou to ten pacient, pokud bude mít hypoglykémii, zvládne a prostě posádka už mu pomůže. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Můžete jenom pro laika říct, jak to vlastně vypadá z laického pohledu, když se něco takového stane? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Pacient s hypoglykémií by měl být poučený. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Ne, jak to vypadá aktuálně ten stav, jak se to zhoršuje, jak vlastně, co se děje s tím člověkem? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Já bych to možná radši řekl z pohledu toho pacienta, protože on by měl sám na sobě poznat, že nějaká hypoglykémie přichází, ty pacienti většinou jsou ohroženi hypoglykémií, protože jsou léčeni třeba z inzulínem. Skupina pacientů léčená inzulínem je ohrožená hypoglykémií více než ostatní, ti pacienti jsou poučeni, ví o tom, lékař jim to říká, co mají dělat, když cítí, že se blíží hypoglykémie, oni na sobě pozorují větší hlad, někdy jsou nervóznější, roztěkanější, potom můžou i trošku jako mluvit z cesty, mají poruchu uvažování a pokud se dostanou do toho stádia, už nemusí nutně rozpoznat, že se jedná o hypoglykémii, už nemusí nutně vědět, že se mají dojít něčeho najíst, napít, protože už ztrácí takové ty uvažovací, racionální schopnosti a takového člověka, pokud o něm víme, že je diabetik, tak ho musíme chytit, změřit mu cukr s pomocí jeho nebo prostě z pomocí někoho kdo to umí a dát mu třeba vypít nějaký sladký roztok, dát mu sníst nějaké glukózové bombóny, většinou to ti pacienti mají u sebe. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Docent Martin Prázdný je Hostem Radiožurnálu, budeme pokračovat po zprávách po půl 10. / Písnička / / Zprávy / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- A tím je docent Martin Prázdný, diabetolog, ptáte se ho na všechno možné, je tady třeba otázka od Honzy, „Moje děti mají rádi sladké, chtějí jen něco s nutelou, občas tatranka, čokoláda, nemají nadváhu, hodně sportujeme, jsou rizikový pro cukrovku?", „Co diabetika keto dieta, je mi 56, diabetes druhého stupně.", ptá se Eva, je tady spousta otázek, na ně bude odpovídat dnešního Host Radiožurnálu, posílat je můžete na dotazy@rozhlas.cz. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Posloucháte Radiožurnál, docent Martin Prázdný je diabetolog z třetí Interní kliniky první Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jaké jsou příznaky cukrovky, píše Martin „Jsem zdravý a vůbec netuším, jak ji případně poznat?" PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Já myslím, že pokud je posluchač zdravý a má zájem jak na to je, tak stačí zajít k lékaři, nechat si nabrat krev a zjistit, jaká je hodnota krevního cukru glukózy, sám na sobě úplně mírné zvýšení nemá šanci poznat, proto je právě třeba, aby ti lidé chodili a nechali se nabírat. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- A dělají to ti lékaři, třeba nabídne mě můj obvodní lékař preventivně tohle vyšetření? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Nabídne vám preventivní vyšetření, nevím, jestli je to jednou nebo za dva roky, záleží také podle pojišťovny. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Eva píše „Co diabetik a keto dieta, je mi 56 let, diabetes druhého stupně na PAD dobře kompenzovaná." PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Záleží na tom, jaký typ keto diety myslí pacientka. Některé se dají aplikovat i relativně dlouhodobě, ale je to třeba konzultovat s lékařem a nevrhat se bez hlavě do experimentů, které jsou nabízeny třeba různě po internetu, protože to jsou často jenom komerční produkty s cílem získat zisk a ten pacient samozřejmě rád za něco zaplatí, ale dieta je opravdu poměrně komplikovaná věc a vyžaduje tu konzultaci s lékařem, s nutričním terapeutem, se specialistou a pak se dá ledacos vymyslet. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Jinými slovy jsem-li diabetik a mám pocit, že chci ještě shodit, je dobré jít za vámi a nějakým způsobem to zkonzultovat, vyladit a tak dále. PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Za mnou a já vás pošlu za nutriční terapeutkou, která to s vámi všechno probere, je třeba sepsat jídelníček pečlivě, aby jsme ho mohli právě sestavit podle preferencí pacienta, nemá smysl nutit někomu jíst něco, co nemá rád. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Když jsem se připravovala na náš rozhovor, tak jsem co se týče cukrovky zjistila, že diabetická neuropatie je poměrně dost častá komplikace v té vaší branži, můžete ji popsat? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Určitě se dneska říká, že přibližně po 20 letech trvání diabetu druhého typu bude mít asi 60 procent pacientů neuropatii, postižení nervů, nervy jsou všude v těle, jsou větší, či menší, není všechno takový ten nerv, že si představujeme jako provázek, ale jsou i téměř neviditelná vlákna, nebo okem jistě neviditelná, ale mikroskopem viditelná tenká vlákna a ty trpí nejvíc, ale ty přináší citlivost, chlad, teplo, vnímání bolesti a tyhle ty nervy jsou postižené nejvíc, jsou nejméně chráněné různými vlivy včetně diabetu, včetně hyperglykémie, ale toxicky na ně působí třeba alkohol, na některé další látky, takže neuropatie obecně postižení nervů, může se to projevovat různým způsobem, ty nejtěžší formy neuropatie u diabetiků druhého vedou často k takzvanému syndromu diabetické nohy, což je nějaká ranka infikovaná nejčastěji, zánět v té noze, který může vést až ke ztrátě končetiny. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Docent Martin Prázdný je Hostem Radiožurnálu, ptáte se ho na webových stránkách i na adrese dotazy@rozhlas,.cz, tak pojďme na otázky. „Dobrý den, zajímalo by mě, k jakému posunu došlo k inzulinové léčbě diabetu oproti době před deseti lety, polepšili si nějak diabetici, co se životního stylu týká?", píše Marie. PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Došlo k posunu určitě jako farmakoterapie diabetu se vyvíjí pořád, inzulíny se také vyvíjejí, máme dneska lepší bazální inzulíny s dlouhou účinností, které slouží k pokrytí té 24 hodinové potřeby, ale dostávají se v poslední době i rychle působící inzulíny, které nám naopak slouží u pacientů pokrýt jídlo, když ta slinivka vlastně není schopná vydat dostatek inzulínu k pokrytí jídla s obsahem sacharidů, tak je nutné dodat inzulín injekcí a dnešní inzulíny, ty nejmodernější působí velice rychle, dají se aplikovat bezprostředně před jídlem, protože v řadě případů jsme nuceni tak jako pacientům říkat, aby čekali 20 minut, než to trošku zabere, ten inzulín se vstřebá, ale ty nejmodernější se vstřebávají velice rychle, lze je aplikovat prakticky bezprostředně před jídlem, sníží glykémii po jídle, tím pádem sníží riziko komplikací a ten pacient vlastně to vnímá jako zlepšení kvality života, protože nemusí čekat, nemá nějaké velké prodlevy a všechno je pro něho jednoduší, my se snažíme vlastně zjednodušovat ten život pacientům s cukrovkou. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- I na vaše otázky dnes odpovídá diabetolog docent Martin Prázdný. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Dana nám poslala velmi zajímavou otázku, píše sem diabetika prvního stupně, syn má onemocnění od 17 let, je mu 26 let, „Chtěla bych se zeptat na umělou slinivku břišní, je ve výzkumu něco nového?" PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Ve výzkumu je spousta novinek včetně umělého pankrerátu, umělé slinivky břišní a právě pro pacienty s diabetem prvního typu už se pomalu technologie blíží. My máme už dneska k dispozici pumpy inzulínové, které umí reagovat na hodnoty glukózy s kontinuálního senzoru, který je vlastně zavedený v podkoží a čte tu glykémii, čte tu hodnotu toho cukru kontinuálně a posílá data do pumpy. Ta pumpa, která je už dnes dostupná v České republice umí už ubírat inzulín právě, aby nenastal ten pokles a nenastala hypoglykémie a dost velké části těch hypoglykémií se tím daří zabránit, ve Spojených státech je již k dispozici pumpa, která umí i přidávat inzulín automaticky a je šance na to, že se dostane i tento tedy typ technologie i k nám a do budoucna se očekává úplně automatické dávkování inzulínu. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Ale to není umělá slinivka? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- No vlastně je, je to sice taková jako to hardware určitý, není to prostě biologický materiál, který když se někam naimplantoval, ale i v tomto probíhají obrovské výzkumy, ale zatím tahle ta technologie řekl bych tedy založená na křemíku, to znamená na čipech, na procesoru a na nějakém motorku dávkovacím, tak to je zatím podstatně dál. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Zajímalo by mě, jaké jsou historky vašich aktivních diabetiků, kteří právě sebou musí nosit inzulín, ale přitom provozují různé sporty, cestují a tak dále, trhne vám někdy krev v žilách, když vám někdo vypráví, co si kde zapomněl, nebo co mu kam upadlo? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Moji pacienti jsou opravdu všestranní a dokáží vymyslet různé věci a já je v tom podporuji, já si myslím, že dneska už dneska diabetes nemusí být omezující onemocnění pro nikoho, pokud bude se trochu snažit a bude dbát na to, aby si včas měřil cukr, aby si včas píchal inzulín, aby se včas najedl, ale samozřejmě tak jak se to jednoduše řekne, tak ono v té praxi je to poměrně komplikované, ale my se snažíme dělat takové edukační pobyty pro pacienty s diabetem, kde přesně tyhle ty věci je chceme natrénovat. Díky tomu, že dneska už je právě dostupnost těch moderních technologií typu senzorů, tak ten pacient má možnost se podívat jenom na displey nebo ten systém aktivně ho upozorňuje, že se blíží do hypoglykémie nebo do hyperglykémie a on potom nemusí překvapeně jenom koukat na glukometr, že si najednou změřil nějakou extrémní hodnotu, ale může se na to připravit a postupně s tím pracovat. My ty pacienty takhle se chceme vzdělávat, právě ty mladé aktivnější, aby si ten život mohli užít naplno i s cukrovkou. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Takže vaši pacienti aktivně cestují po světě, potápějí se, lezou po horách, jezdí na lyžích. PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Dělají prakticky, co jste vyjmenovala. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Martin Prázdný je Hostem Radiožurnálu. „Dobrý den," píše Jana „ráda bych se zeptala, co je podle vás pro diabetika horší, nízký a nebo vysoký cukr?" PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Z dlouhodobé hlediska je ten vysoká cukr velice problematický, protože po 20-30 letech prostě může vést ke komplikacím, které mohou být velice handicapující a pak už se samozřejmě s tím moc udělat nedá. Na druhou stranu nízký cukr je také rizikový, protože v krátkodobém horizontu toho člověka může dostat do situace, kdy někde upadne, zraní se, nebo v dopravním provozu udělá nějakou nehodu, zraní sebe nebo někoho samozřejmě na hypoglykémii se dá i zemřít, takže hypoglykémie krátkodobě riziková je, z dlouhodobé hlediska je rizikovější ten vysoký cukr a naším úkolem je udržet ten cukr tak nějak jako v tom cílovém pásmu mezi, což není úplně vždycky jednoduché, ale moderní léky nám pomáhají, protože snižují riziko hypoglykémie, moderní inzulíny mají také nižší riziko hypoglykémie a moderní technologie nám pomáhají to udržet v tom cíli. / Písnička / Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- K diabetologickém centru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pracuje dnešní host docent Martin Prázdný. Inka píše „Podle mě je chyba, že farmaceutický průmysl vyrábí neustále nové léky, místo aby se pacienti dostali do tělocvičny a nařídila se jim dieta třeba ze strany zdravotní pojišťovny, takhle mohou žít nadále nezdravě, přejídat se, nesportovat a platí za ně ti, kdo mají více disciplíny." zní to jako z dob temna, ale nemyslíte, že je na tom něco pravdy? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Něco na tom pravdy určitě je, ale já bych Inku někdy rád pozval k sobě do ordinace, aby viděla, jak to funguje v reálném životě, protože nemyslím si, že je chyba, že farmakogické firmy vyrábí nové léky, naopak bez nich by jsme prostě tu epidemii diabetu vůbec nebyli schopní zvládnout, já  naprosto souhlasím s tím, že většina těch vlivů je civilizačních, málo pohybu, hodně jídla a také souhlasím s tím, že ti pacienti si za to ve většině případů můžou sami, na druhou stranu, já když řeknu dneska lidem budete cvičit, budete držet dietu, budete nějakým způsobem sportovat, změníte životosprávu, tak kolik si myslíte, pacientů tady na to slyší a kolik lidí je schopno v procentech tímto způsobem tu dietu dodržovat, sportovat a udržet si cukrovku pod kontrolou. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Já to podhodnotím, dvacet. PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Tak podhodnotila jste to opravdu jako málo, protože tam těch pacientů 95 procent prostě selže a já nemám jinou možnost, než jim prostě dát lék a souvisí to z celou řadou psychologických faktorů, souvisí to s nastavením situace i ve společnosti, protože dneska se podporuje ledacos, ale neviděl jsem reklamu na zdravý životní styl a neviděl jsem moc reklamu na nějaké racionální postupy a na pohyb jako nezjištně od někoho, kdo na tom nechce moc vydělat, já si myslím, že tady selhává stát ve své preventivní funkci, že na to v podstatě zcela rezignoval, primární prevence, to znamená zabránit rozvoji diabetu se nedaří prakticky ale nikde na druhou stranu, to je prostě celosvětový trend, že ta primární prevence prostě nefunguje a spíš bychom měli se tedy zkusit opravdu, pokusit se měnit ten systém, ale to je zase otázka položení požadavků na politiky a na systém zdravotních pojišťoven a podobně, protože myslím si, že jinak, než nějakou motivací ať už pozitivní nebo negativní, to prostě nepůjde. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Proč mluvíte pane docenta o epidemii diabetu, to už jsme na tom fakt tak špatně? PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- To je celosvětově jako jasné, epidemie to je, když má 10 procent populace na planetě diabetes, tak rozšířenější je snad jen zubní kaz, tak já si myslím, že je to skutečně epidemie a bude hůře, máme v Evropě státy, kde máme 13,5 procenta diabetiků, to je třeba Turecko a Egypt na to je také podobně, takže myslím si, že ještě nás čeká takový rozvoj větší v Africe až tam přijde blahobyt a Asie se "nesrozumitelné" extrémně, takže tam těch diabetiků také bude přibývat, takže určitě 600 milionů diabetiků do roku 2030. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Co k tomu dodat, dám si jablko k obědu, lehký zeleninový salát a nějakou luštěninu. PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- A proběhnout. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Docent Martin Prázdný byl Hostem Radiožurnálu, děkuji za vaše slova, ať se vám daří. PRÁZDNÝ Martin, diabetolog -------------------- Děkuji. Lucie VÝBORNÁ, moderátorka -------------------- Lucie Výborná přeje dobrý den, ať se daří i vám.   KŮŽE VOLÁ: SOS! Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 20.7.2018  Rodina DNES  Strana 14  Zdraví RENATA MALINOVÁ Svědivá vyrážka, zanícené pupínky, praskající kůže, olupující se šupinky... Ať už jde o infekci, chronickou kožní nemoc, nebo alergii, změny na pokožce mohou vzniknout velmi rychle. V létě se většinou zlepšuje jen lupénka a akné, naopak kvůli pocení a zapařování se zhoršuje atopický ekzém. Pro prázdniny je také typický nárůst kožních plísňových onemocnění, která si přinášíme ze společných prostor v bazénech a na koupalištích. A sotva skočíme do podzimu, vracejí se chronické kožní potíže, které se přes zimu dále zhoršují. KŮŽE MLUVÍ, NASLOUCHEJTE Pokud jste třeba atopik, pravděpodobně to znáte – stačí delší stres, únava či viróza a ekzém eskaluje. Kůže je zkrátka zrcadlem organismu a potíže s ní není radno podceňovat. „Může být také indikátorem zhoršení nějakého chronického onemocnění v těle. Na pokožce je to přitom vidět dříve, než se pacientovi přitíží,“ říká kožní lékařka Lucie Jarešová z ambulance LDermaMedEst v Praze. Některá kožní onemocnění, jako třeba lupénka či atopický ekzém, jsou geneticky podmíněná a mohou se při dalších nepříznivých okolnostech projevit u potomků. „Genetika ovlivňuje rovněž četnost výskytu pih, výrůstků na těle, ale i takzvaných stařeckých bradavic,“ doplňuje lékařka. A jakých kožních problémů nejvíc přibývá? „Pozorujeme nárůst pacientů s maligním melanomem neboli zhoubným kožním nádorem, ale zvyšuje se i počet atopických ekzémů, časté jsou také kontaktní alergické reakce,“ vypočítává dermatoložka. Na nebezpečí maligního melanomu, který má schopnost velmi rychle metastazovat do ostatních tkání a orgánů a stojí za většinou úmrtí spojených s rakovinou kůže, pravidelně upozorňuje řada preventivních akcí. I díky nim se více a lépe chráníme před ostrým sluncem, jehož UV záření se na vzniku kožního melanomu zásadně podepisuje. Dobrou zprávou také je, že se zároveň zvyšuje i počet lidí, kteří si v rámci prevence nechávají vyšetřit a případně i odstranit podezřelá mateřská znaménka. Kdo má pl e ť jako z alabastru, sotva pochopí, jak velmi může nemocná kůže bolet a podlamovat psychiku. Své o tom ví lékaři pacientů s nevyléčitelnou zánětlivou lupénkou, komplikovaným atopickým ekzémem nebo třeba s akné. „Mnoho kožních chorob v akutní fázi zánětu bolí, zanícená kůže je červená, teplejší a často s puchýři. Svědit či bolet může i suchá a popraskaná pokožka při ekzému,“ konstatuje Jarešová. ATOPICKÉ TRÁPENÍ Atopickým ekzémem trpí až 20 % školáků, přičemž příznaky nastupují už v kojeneckém věku. Začíná to červenými pupínky, suchými šupinkami, mokváním na tvářích a bradě. Jak dítě roste, ekzém se postupně stěhuje z obličeje do loketních a podkolenních jamek, na zápěstí i dále na tělo. Nevyzpytatelný je v tom, že se může správným zacházením udržovat v klidu, nebo naopak zhoršovat. „Pokud je dítě s atopickým ekzémem v jakékoli nepohodě, ekzém se vždy zhorší. Kůže zčervená, více svědí a může být oteklá. Dítě je neklidné a hůř spí,“ popisuje dětská lékařka Kateřina Formánková. Riziko vzniku atopického ekzému je výrazně vyšší, pokud jím trpí otec i matka dítěte. Jestliže je atopik pouze jeden z rodičů, je pravděpodobnost zhruba padesát na padesát. Pro atopický ekzém je typická suchá kůže, která svědí a může se olupovat. Je tenčí, snáze ztrácí vodu i elasticitu a je náchylnější k poškození. „U lidí trpících atopickým ekzémem je porucha funkce kožní bariéry dána konstitučně. Základním pilířem léčby je promazávání kůže, které zabraňuje jejímu vysychání a napomáhá ji udržovat pružnou,“ uvádí kožní lékařka Stanislava Polášková z Fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Myslete na to, že jen zdravá pokožka může chránit tělo před škodlivými vnějšími vlivy, a mažte ji minimálně po každém sprchování. A to vhodným přípravkem z lékárny, který ji nedráždí a nevysušuje, ale naopak zvláčňuje. Kožní projevy mohou ke všemu komplikovat astma, senná rýma i alergie na léky, ale také plísně, bakterie a viry. Nedivte se tedy, že se vám ekzém zhoršuje třeba při oparech, které se tak rády vracejí. „Viry, které způsobují opary, mají schopnost zůstávat v těle a při oslabení organismu například stresem a vyčerpáním, UV zářením nebo nemocí se aktivují a opar znovu vyvolají,“ vysvětluje Jarešová. AKNÉ NENÍ BANALITA Akné jako neinfekční zánětlivé onemocnění mazových žláz a chlupových vývodů patří k nejčastějším kožním potížím, které trápí teenagery, dospělé ženy i muže. Lehčí akné se projevuje černými tečkami zvanými komedony, případně jen několika zarudlými či zanícenými pupínky nebo neštovičkami na obličeji. V takovém případě choďte pravidelně na odborné čištění pleti ke kosmetičce a doma používejte dermokosmetiku a protizánětlivé přípravky z lékáren. U těžkých forem akné se zánětlivými uzly a cystami je nutná pomoc dermatologa, který nastaví léčbu. Ačkoli akné postihuje kůži celoročně, charakteristika jeho projevů se proměňuje. Třeba takový nástup podzimu může být pro pleť pěkně náročný. Nejenže se na ní mohou projevit naše letní prohřešky, kdy jsme pleť dostatečně nečistili, málo spali a ne zrovna ideálně jedli a pili, ale postupně odeznívají i příznivé účinky, které má na kůži pobyt u moře. Působení slunce v kombinaci s vodou s mořskou solí vyprchá a pupínky jsou na světě. I když se ale objeví v ten nejméně vhodný okamžik, nikdy je nevymačkávejte! Mohli byste si přivodit zánět a akné rozšířit na zdravou pokožku. Zkusit můžete hydrokoloidní náplast na akné, která hnisavý obsah zaníceného pupínku šetrně uvolní a postižené místo ochrání před bakteriální infekcí. Nezapomínejte však náplasti po absorpci hnisu vyměňovat. V zimě se na pleti zase podepisují nemoci, oslabená imunita a teplotní rozdíly, kterým pokožku vystavujeme. Zatímco venku na pleť působí vítr, nízké teploty a mráz, ve vytápěných a klimatizovaných místnostech je to naopak suchý vzduch. Výsledkem pak může být dehydratace kůže, její snadnější zarůžovění i podráždění a také zhoršování aknózních projevů. Pamatujte si, že po očištění a ošetření pleti byste měli do chladného venkovního prostředí vycházet až tak po patnácti minutách. Akné ovšem není jen kosmetický problém spojený s hormonálními změnami třeba v pubertě. Může být skutečně vážným a rozsáhlým onemocněním, při kterém se na obličeji, na zádech a v dekoltu tvoří velmi bolestivé vřídky hojící se jizvou. „V takových případech lokální léčba pomocí roztoků a krémů nestačí, je potřeba celková terapie antibiotiky. Pokud nezaberou, máme k dispozici speciální léky na akné, takzvané retinoidy, jejichž užívání je pod vedením zkušeného lékaře bezpečné,“ zmiňuje kožní specialistka L DermaMedEst. Léčba akné je často zdlouhavá a kromě jizev na kůži dopadá i na psychiku. Už pouhých pár zanícených pupínků či neštoviček umí vyvolat emoční stres, který akné zhorší a psychická nepohoda se dále prohlubuje. U pacientů s nejzávažnější formou akné může být podle některých odborníků negativní vliv na sebevědomí a sociální chování srovnatelný s psychickými důsledky tělesných onemocnění. Podle některých studií může vést těžká forma akné až ke snížené sebeúctě, sociální fobii či depresi. Nástup vážnějších potíží může přitom vypadat zdánlivě nevinně: přestanete chodit na akce s přáteli, v kritických *** KDY VYRAZIT S EKZÉMEM K DERMATOLOGOVI? • Trvá-li déle než dva týdny a ani při promazávání kůže neustupuje. • Jestliže mokvá, objevují se puchýřky, zvýšená teplota a slabost. • Pokud zasáhne větší plochu těla. • Při nových projevech ekzému. CO PŘI AKNÉ NEPROSPÍVÁ: • Kouření, sluneční záření, stres a úzkosti • Tučná, smažená a kořeněná jídla • Kakao a čokoláda, mléko, ořechy • Léky s obsahem jódu, bromu, vitamin B12, hormony, anabolika Co byste naopak jíst měli? Správná výživa by měla obsahovat ovoce, zeleninu, luštěniny, sóju a ryby. Dodávají tělu potřebné vitaminy A, D, E, C, minerály zinek i selen a omega-3 mastné kyseliny. CO JE OCHRANNÁ KOŽNÍ BARIÉRA? Nachází se v nejsvrchnější části pokožky. Tvoří ji rohové odumřelé kožní buňky a lipidy, tedy tuky, které zajišťují pružné spojení mezi kožními buňkami. Pokud však není v ochranné kožní bariéře tuků dostatek, buňky se od sebe odlepují, z pokožky se rychleji odpařuje voda a snáze do ní pronikají škodliviny zvenčí. Pokožka se vysušuje, šupinatí a drsní. Foto autor| Foto: SHUTTERSTOCK   KŮŽE VOLÁ: SOS! Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 20.7.2018  Rodina DNES  Strana 17  Zdraví RENATA MALINOVÁ Svědivá vyrážka, zanícené pupínky, praskající kůže, olupující se šupinky... Ať už jde o infekci, chronickou kožní nemoc, nebo alergii, změny na pokožce mohou vzniknout velmi rychle. V létě se většinou zlepšuje jen lupénka a akné, naopak kvůli pocení a zapařování se zhoršuje atopický ekzém. Pro prázdniny je také typický nárůst kožních plísňových onemocnění, která si přinášíme ze společných prostor v bazénech a na koupalištích. A sotva skočíme do podzimu, vracejí se chronické kožní potíže, které se přes zimu dále zhoršují. KŮŽE MLUVÍ, NASLOUCHEJTE Pokud jste třeba atopik, pravděpodobně to znáte – stačí delší stres, únava či viróza a ekzém eskaluje. Kůže je zkrátka zrcadlem organismu a potíže s ní není radno podceňovat. „Může být také indikátorem zhoršení nějakého chronického onemocnění v těle. Na pokožce je to přitom vidět dříve, než se pacientovi přitíží,“ říká kožní lékařka Lucie Jarešová z ambulance LDermaMedEst v Praze. Některá kožní onemocnění, jako třeba lupénka či atopický ekzém, jsou geneticky podmíněná a mohou se při dalších nepříznivých okolnostech projevit u potomků. „Genetika ovlivňuje rovněž četnost výskytu pih, výrůstků na těle, ale i takzvaných stařeckých bradavic,“ doplňuje lékařka. A jakých kožních problémů nejvíc přibývá? „Pozorujeme nárůst pacientů s maligním melanomem neboli zhoubným kožním nádorem, ale zvyšuje se i počet atopických ekzémů, časté jsou také kontaktní alergické reakce,“ vypočítává dermatoložka. Na nebezpečí maligního melanomu, který má schopnost velmi rychle metastazovat do ostatních tkání a orgánů a stojí za většinou úmrtí spojených s rakovinou kůže, pravidelně upozorňuje řada preventivních akcí. I díky nim se více a lépe chráníme před ostrým sluncem, jehož UV záření se na vzniku kožního melanomu zásadně podepisuje. Dobrou zprávou také je, že se zároveň zvyšuje i počet lidí, kteří si v rámci prevence nechávají vyšetřit a případně i odstranit podezřelá mateřská znaménka. Kdo má pl e ť jako z alabastru, sotva pochopí, jak velmi může nemocná kůže bolet a podlamovat psychiku. Své o tom ví lékaři pacientů s nevyléčitelnou zánětlivou lupénkou, komplikovaným atopickým ekzémem nebo třeba s akné. „Mnoho kožních chorob v akutní fázi zánětu bolí, zanícená kůže je červená, teplejší a často s puchýři. Svědit či bolet může i suchá a popraskaná pokožka při ekzému,“ konstatuje Jarešová. ATOPICKÉ TRÁPENÍ Atopickým ekzémem trpí až 20 % školáků, přičemž příznaky nastupují už v kojeneckém věku. Začíná to červenými pupínky, suchými šupinkami, mokváním na tvářích a bradě. Jak dítě roste, ekzém se postupně stěhuje z obličeje do loketních a podkolenních jamek, na zápěstí i dále na tělo. Nevyzpytatelný je v tom, že se může správným zacházením udržovat v klidu, nebo naopak zhoršovat. „Pokud je dítě s atopickým ekzémem v jakékoli nepohodě, ekzém se vždy zhorší. Kůže zčervená, více svědí a může být oteklá. Dítě je neklidné a hůř spí,“ popisuje dětská lékařka Kateřina Formánková. Riziko vzniku atopického ekzému je výrazně vyšší, pokud jím trpí otec i matka dítěte. Jestliže je atopik pouze jeden z rodičů, je pravděpodobnost zhruba padesát na padesát. Pro atopický ekzém je typická suchá kůže, která svědí a může se olupovat. Je tenčí, snáze ztrácí vodu i elasticitu a je náchylnější k poškození. „U lidí trpících atopickým ekzémem je porucha funkce kožní bariéry dána konstitučně. Základním pilířem léčby je promazávání kůže, které zabraňuje jejímu vysychání a napomáhá ji udržovat pružnou,“ uvádí kožní lékařka Stanislava Polášková z Fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Myslete na to, že jen zdravá pokožka může chránit tělo před škodlivými vnějšími vlivy, a mažte ji minimálně po každém sprchování. A to vhodným přípravkem z lékárny, který ji nedráždí a nevysušuje, ale naopak zvláčňuje. Kožní projevy mohou ke všemu komplikovat astma, senná rýma i alergie na léky, ale také plísně, bakterie a viry. Nedivte se tedy, že se vám ekzém zhoršuje třeba při oparech, které se tak rády vracejí. „Viry, které způsobují opary, mají schopnost zůstávat v těle a při oslabení organismu například stresem a vyčerpáním, UV zářením nebo nemocí se aktivují a opar znovu vyvolají,“ vysvětluje Jarešová. AKNÉ NENÍ BANALITA Akné jako neinfekční zánětlivé onemocnění mazových žláz a chlupových vývodů patří k nejčastějším kožním potížím, které trápí teenagery, dospělé ženy i muže. Lehčí akné se projevuje černými tečkami zvanými komedony, případně jen několika zarudlými či zanícenými pupínky nebo neštovičkami na obličeji. V takovém případě choďte pravidelně na odborné čištění pleti ke kosmetičce a doma používejte dermokosmetiku a protizánětlivé přípravky z lékáren. U těžkých forem akné se zánětlivými uzly a cystami je nutná pomoc dermatologa, který nastaví léčbu. Ačkoli akné postihuje kůži celoročně, charakteristika jeho projevů se proměňuje. Třeba takový nástup podzimu může být pro pleť pěkně náročný. Nejenže se na ní mohou projevit naše letní prohřešky, kdy jsme pleť dostatečně nečistili, málo spali a ne zrovna ideálně jedli a pili, ale postupně odeznívají i příznivé účinky, které má na kůži pobyt u moře. Působení slunce v kombinaci s vodou s mořskou solí vyprchá a pupínky jsou na světě. I když se ale objeví v ten nejméně vhodný okamžik, nikdy je nevymačkávejte! Mohli byste si přivodit zánět a akné rozšířit na zdravou pokožku. Zkusit můžete hydrokoloidní náplast na akné, která hnisavý obsah zaníceného pupínku šetrně uvolní a postižené místo ochrání před bakteriální infekcí. Nezapomínejte však náplasti po absorpci hnisu vyměňovat. V zimě se na pleti zase podepisují nemoci, oslabená imunita a teplotní rozdíly, kterým pokožku vystavujeme. Zatímco venku na pleť působí vítr, nízké teploty a mráz, ve vytápěných a klimatizovaných místnostech je to naopak suchý vzduch. Výsledkem pak může být dehydratace kůže, její snadnější zarůžovění i podráždění a také zhoršování aknózních projevů. Pamatujte si, že po očištění a ošetření pleti byste měli do chladného venkovního prostředí vycházet až tak po patnácti minutách. Akné ovšem není jen kosmetický problém spojený s hormonálními změnami třeba v pubertě. Může být skutečně vážným a rozsáhlým onemocněním, při kterém se na obličeji, na zádech a v dekoltu tvoří velmi bolestivé vřídky hojící se jizvou. „V takových případech lokální léčba pomocí roztoků a krémů nestačí, je potřeba celková terapie antibiotiky. Pokud nezaberou, máme k dispozici speciální léky na akné, takzvané retinoidy, jejichž užívání je pod vedením zkušeného lékaře bezpečné,“ zmiňuje kožní specialistka LDermaMedEst. Léčba akné je často zdlouhavá a kromě jizev na kůži dopadá i na psychiku. Už pouhých pár zanícených pupínků či neštoviček umí vyvolat emoční stres, který akné zhorší a psychická nepohoda se dále prohlubuje. U pacientů s nejzávažnější formou akné může být podle některých odborníků negativní vliv na sebevědomí a sociální chování srovnatelný s psychickým i důsledky tělesných onemocnění. Podle některých studií může vést těžká forma akné až ke snížené sebeúctě, sociální fobii či depresi. Nástup vážnějších potíží může přitom vypadat zdánlivě nevinně: přestanete chodit na akce s přáteli, v kritických dnech se začnete omlouvat ve škole nebo si vezmete dovolenou v práci. JAK ŽIJEŠ, TAK VYPADÁŠ Biologicky začíná kůže stárnout po čtyřicátém roce života. Snižuje se tvorba mazu, narušuje se ochranný film a i jinak bezproblémová kůže má sklon k suchosti, olupování a svědění. Ve věku nad šedesát let trápí suchá kůže až 70 % lidí. Ovšem na vzhledu a celkovém stavu naší pokožky se velkou měrou podepisuje i špatný životní styl, který stárnutí pleti urychluje. Největším nepřítelem je kouření a UV záření – kůže rychleji vysychá, přibývají vrásky, objevují se pigmentové skvrny, pokožka drsní a hrubne. Hlídejte si proto, co jíte, pijete a jak žijete. Kůže by měla být zevnitř hydratovaná dostatkem tekutin, k pití je ideální voda a neslazené nápoje. Důležitý je také přísun antioxidantů, které chrání organismus – tedy i kůži – před nepříznivými vnějšími vlivy. Mezi známé antioxidanty patří vitaminy E a C, beta-karoten, koenzym Q10, extrakt ze zeleného čaje či minerály selen a zinek. Vitamin B5 neboli kyselina pantotenová zvyšuje odolnost kůže proti infekci, urychluje hojení ran, podporuje růst nehtů i vlasů. Měsíček lékařský urychluje hojení ran, jizev, plísní, látky obsažené v aloe vera prospívají při ekzémech a lupénce. Plné antioxidantů, vitaminů a nenasycených mastných kyselin jsou acai bobule. *** KDY VYRAZIT S EKZÉMEM K DERMATOLOGOVI? • Trvá-li déle než dva týdny a ani při promazávání kůže neustupuje. • Jestliže mokvá, objevují se puchýřky, zvýšená teplota a slabost. • Pokud zasáhne větší plochu těla. • Při nových projevech ekzému. CO PŘI AKNÉ NEPROSPÍVÁ: • Kouření, sluneční záření, stres a úzkosti • Tučná, smažená a kořeněná jídla • Kakao a čokoláda, mléko, ořechy • Léky s obsahem jódu, bromu, vitamin B12, hormony, anabolika Co byste naopak jíst měli? Správná výživa by měla obsahovat ovoce, zeleninu, luštěniny, sóju a ryby. Dodávají tělu potřebné vitaminy A, D, E, C, minerály zinek i selen a omega-3 mastné kyseliny. CO JE OCHRANNÁ KOŽNÍ BARIÉRA? Nachází se v nejsvrchnější části pokožky. Tvoří ji rohové odumřelé kožní buňky a lipidy, tedy tuky, které zajišťují pružné spojení mezi kožními buňkami. Pokud však není v ochranné kožní bariéře tuků dostatek, buňky se od sebe odlepují, z pokožky se rychleji odpařuje voda a snáze do ní pronikají škodliviny zvenčí. Pokožka se vysušuje, šupinatí a drsní. SPRÁVNÉ ODPOVĚDI K MINULÉMU DÍLU SOUTĚŽE S PÁTEČNÍM MAGAZÍNEM RODINA CO VÍTE O ZDRAVÍ? 1. b / 2. c/ 3. znak Foto popis| NAŠE TIPY NA LÉTO Foto popis| 1. Bylinné sérum Herpesol, TopVet, 148Kč 2. Bylinný výluh při žaludečních problémech, Amarit forte, Naděje, 145Kč 3. Vitaminový krém, Rugard, 235Kč 4. Geladrink Forte nově s melounovou příchutí, 757Kč 5. Osvěžující kostky do vody Waterdrop s výtažky ze superpotravin, 640Kč/48ks 6. Sprej pro zklidnění pokožky po slunění, Marionnaud, 479Kč 7. Hojivý ochranný krém Bariéderm, SPF 50+, Uriage, 299Kč 8. Drinky s ovocem a proteinem pro domácí přípravu, Mixit, set včetně shakeru za 199Kč 9. Konopný balzám při bolestech kloubů, Alpa, 94Kč Foto autor| Foto: SHUTTERSTOCK O autorovi| RENATA MALINOVÁ, rodina@mfdnes.cz   Hrozí nám epidemie krátkozrakosti? Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 20.7.2018  Téma  Strana 40  Rozhovor Blanka Kalenská Kdyby se prof. MUDr. JARMILA HEISSIGEROVÁ (44), MBA, Ph. D., přednostka Oční kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, chtěla porovnávat se svými kolegy po republice, mohla by se pochlubit několika rekordy. Pracoviště, které vede, je nejstarší a v počtu lékařů i největší oční klinikou v zemi. Léčily se tam ty nejvýznamnější české osobnosti, třeba Tomáš Garrigue Masaryk či Karolina Světlá. S největší pravděpodobností by kolegy oslnila i na tanečním parketu. Je mnohonásobnou mistryní republiky ve stepu. * Když jsem byla malá, říkávalo se dětem, že pokud chtějí mít ostrý zrak jako Vinnetou, musejí jíst hodně mrkve. Je to pravda? To vám nelhali (smích). Mrkev je zdrojem vitaminů, které jsou nesmírně důležité pro základní metabolismus sítnice. Člověk se ale může předávkovat, takže jich nesmí sníst moc. Nejdůležitější pro zrak jsou vitaminy A, E a D, také selen, zinek a lutein, které bojují proti degenerativnímu onemocnění sítnice. Moje rada ale nezní, aby lidé jedli víc mrkve. Mnohem moudřejší je zaměřit se na to, aby strava byla pestrá a vyvážená. * Jaké potraviny mají příznivý vliv na naše oči? Z potravin jsou vhodné zejména borůvky a brusinky, důležitá je čerstvá, ale i vařená zelenina, například listový salát, brokolice, zelí. Je těžké vybrat jen několik potravin. Na zeleninu a ovoce bohatá strava, která navíc obsahuje i antioxidanty, je ale pro tělo mnohem zdravější než polykání vitaminů v chemické formě a v potravinových doplňcích, u nichž může být problém s jejich vstřebáváním. Vitaminy v tabletách často tělem jen projdou, aniž by se zarazily tam, kde mají. Ale když je sníte ve vyvážené stravě, navíc v kombinaci s jinými důležitými složkami potravin, mají úplně jiný účinek. Často se, třeba i kvůli honbě za štíhlostí, zapomíná na to, že vitaminy důležité pro oči se rozpouštějí v tucích, proto je třeba je konzumovat s malým množstvím oleje nebo másla. Nepodceňovala bych ani přípravu jídla. Když krájíte potraviny, tak s nimi dělíte i vitaminy. Proto je lepší je jen natrhat, aby živiny zůstaly v té nejpříznivější podobě. * Co ještě může vylepšit zrak? Žít zdravě a pobývat denně na čerstvém vzduchu. Klinickými studiemi bylo prokázáno, že pokud děti ve věku 6–13 let, tedy v období, kdy oko nejvíce roste, pobývaly denně alespoň dvě hodiny venku, tak byly mnohem méně krátkozraké. Je to tím, že sítnice přijímá podněty nejintenzivněji v dětství a podle toho se formují budoucí budou dioptrie oka. Umělé světlo záporně stimuluje sítnici, aby rostla. Je proto mnohem lepší děti poslat ven na přirozené světlo, i kdyby si tam měly třeba jen číst, než je nechat sedět doma. Současná epidemie krátkozrakosti, tedy zamlženého a neostrého vidění do dálky, je způsobená hlavně dlouhodobým pobýváním člověka v pro něj nepřirozeném uzavřeném prostoru. * Jak si stojí naše země na světovém žebříčku krátkozrakosti? K nám ta epidemie ještě úplně nedošla, její centrum je v Asii, zejména v Japonsku, Singapuru a Číně. Otázkou je, kdy nás to také potká. Životní styl dětí spočívá v tom, že přijdou domů ze školy a hned se vrhnou k mobilům a tabletům. Dívají se pak téměř neomezeně do blízka, ani nezvednou oči. A to je dalším činitelem v rozvoji krátkozrakosti. Příroda je totiž tak chytrá, že adaptuje člověka na to, co potřebuje dělat. Třeba o studentech medicíny je známé, že většina z nich začíná první semestr bez brýlí a poslední ročník už mají i několik dioptrií na dálku, protože trávili celé dny studiem knih. Jejich oči měly pocit, že se potřebovaly dívat pouze do blízka a chtěly se zavděčit. Tělo si samozřejmě neuvědomí, že studium bylo jen stavem na přechodnou dobu. * Jsou ale povolání, u nichž se musíte dívat do blízka stále. Jak pak krátkozrakosti čelit? Je dobré alespoň na chvíli očním svalům ulevit a zadívat se do dálky a rovnoměrně pohledy střídat. Tím dáváte očím signál, aby tuto činnost nezapomněly. To využívá i oční jóga, která pracuje se střídáním pohledů dálka-blízko, a tím trénuje různé oční svaly. * Je nějaké osvědčené cvičení, jak „srazit“ dioptrie? Byla o tom napsána spousta knih, i já je četla. Ale ještě jsem nepotkala nikoho, komu by se to podařilo. Dioptrická schopnost oka je daná fyzikálně. Cvičením očních svalů můžete odbourat řadu zažitých negativních mechanismů, ale že by to pomohlo snížit dioptrie, si neumím představit. * Říká se ale, že když krátkozrakému oku dáte nižší dioptrii, trénuje se a nezleniví. Slabšími dioptriemi se skutečně oko víc namáhá, a tím se podpoří to, že se zrak už nemusí dál zhoršovat. * Nebylo by tedy dobré do určitého počtu dioptrií brýle nenosit? Teoreticky ano, ale bojím se říct nějaké číslo. Je to vhodné jen u mírně krátkozrakých lidí a záleží na člověku, jak vidí bez nich. Jsou samozřejmě činnosti, jako je třeba řízení auta, které odložení brýlí vylučují. Doporučuji ale, aby krátkozrací lidé na nějakou dobu, kdy je nutně nepotřebují, brýle sundávali a dívali se do dálky bez nich. Opačná situace je u dalekozrakých, kteří vidí dobře do dálky, ale špatně do blízka. Když brýle nenosí, tak se svalový aparát, který zaostřuje, musí za každou dioptrii víc sevřít. Pokud se oči nadměrně namáhají, může se stát, že svaly dostanou křeč. * Traduje se, že na unavené oči zázračně působí zelená barva. Není to pověra? Kdysi jsem se snažila dohledat důkaz, že by zelená barva měla na oční sítnici větší vliv než jakákoli jiná. Nic jsem ale nenašla. Vysvětluji si to tak, že zelenou barvu má příroda okolo nás. Proto člověka podvědomě uklidňuje, což zpětně působí i na zrak. * Když už jsme u pověr, nepatří mezi ně i to, že pokud si dítě čte potmě s baterkou, zničí si oči? To dělá hodně dětí, ale nikdy se nepotvrdilo, že by si tím kazily oči. Musely by si číst dlouho, pravidelně a zblízka, aby to mělo nějaký vliv. * Jaká by měla být ideální vzdálenost při čtení? Doporučuje se 25–30 centimetrů. Bližší vzdálenost je pro oko nepřirozená. Pokud se člověk posouvá při čtení blízko, dělá to podvědomě do vzdálenosti, která mu vyhovuje. Je pak téměř jisté, že už potřebuje dioptrie. Na nové brýle by si ale mělo tělo zvykat postupně, aby se svaly uvolnily. * Platí, že když má člověk brýle do dálky, je menší pravděpodobnost, že nebude mít brýle na blízko? Pravděpodobnost, že budete mít brýle na blízko, samozřejmě stoupá s věkem. Nejdříve si chodí pro brýle „na čtení“ dalekozrací lidé okolo třiceti. Mají třeba dvě dioptrie na dálku a jejich oční svaly jsou už unavené. Když se mají ještě víc sevřít při zaostření do blízka, už to nezvládnou. * Mezi zrakově ohroženou skupinu patří diabetici, v Česku jich je 900 tisíc. Na co by si měli dát pozor? Spolupráce očařů a diabetologů je v naší zemi na vysoké úrovni, přesto je stále hodně pacientů, kteří na pravidelné kontroly nechodí, což je alarmující. Cukrovka přitom bývá jednou z nejčastějších příčin slepoty u lidí v produktivním věku. Problémem je, že pacienti často přijdou na oční jen jednou a zjistí, že nemají diabetickou retinopatii, tedy cévní onemocnění oční sítnice. Uklidní je to a objeví se až za deset let. A to už bývá pozdě. Diabetes je nenápadný zloděj zraku. Nevíte o něm, nemusíte mít potíže, ale na očním pozadí jsou už významné změny. Rutinní kontrola by proto měla být minimálně jednou ročně. V případě pacientů, u nichž se diabetes zhoršuje, je nutné vyšetření i po třech měsících. * Jak často by se měl kontrolovat zrak u dětí? Oční kontroly provádějí pediatři při preventivních prohlídkách. Jsme za screening vděční, protože se při něm často odhalí mnoho zrakových vad. Mezi ně patří třeba tupozrakost. To je vada, která postihuje jedno oko a projevuje se snížením jeho zrakové ostrosti. Jejím důsledkem je nemožnost vidět hloubku a svět trojrozměrně. Příčinou tupozrakosti vedle šilhání bývá velký rozdíl u jednotlivých očí, kdy jedno oko třeba vidí krásně a druhé má několik dioptrií. Je to onemocnění, které se dá léčit jen v raném dětském věku. Pokud se zachytí pozdě, v dospělosti je neodstranitelné. Při léčbě krátkozrakých dětí se teď objevila geniální metoda na zpomalení nárůstu dioptrií pomocí atropinových kapek. Úspěšnost léčby byla prokázána na mnoha studiích zejména v Asii, kde je krátkozrakých dětí nejvíc na světě. Další ověřování probíhá u nás i v celé Evropě. * Proč se používají zrovna atropinové kapky? Atropin je látka, která rozšiřuje zorničky a na očním se běžně používá k diagnostice i léčbě. Když kapky ale hodně naředíte, mohou se používat běžně. Mají uvolňující efekt na řasnaté těleso, ale nezpůsobí roztažení zornice. Dlouhodobá nepřerušovaná aplikace kapek jednou denně nebrání oku zaostřovat, ale pomáhá zbrzdit růst oka a tím nárůst jeho krátkozrakosti. Výhodou je, že děti užívající kapky mohou dělat vše bez omezení a i je dobře snášejí. Nelze je ale dát všem krátkozrakým dětem, máme jasná diagnostická kritéria. Vhodné jsou jen pro ty, u nichž stoupají dioptrie v určité frekvenci. Kapky také neslouží jako prevence krátkozrakosti. * Kdy by se měli na oční prohlídky vypravit dospělí? Určitě jednou za čas, po padesátce pravidelně. Už jen proto, že na očním dokážeme odhalit řadu systémových onemocnění, která se jinak nemusí projevit. Patří mezi ně vysoký krevní tlak, cukrovka, roztroušená skleróza nebo lymfomy (zhoubné nádory vycházející z lymfatické tkáně, pozn. red.) v mozku. * Historicky velkým strašákem býval šedý zákal. Jak jsme na tom s léčbou dnes? Šedý zákal, zakalení nitrooční čočky, je onemocnění, jímž trpí po 75. roce věku 70 % lidí. Dá se téměř s jistotou tvrdit, že každý člověk, který se dožije vyššího věku, k němu a jeho operativnímu řešení směřuje. Postihuje ale i mladší lidi včetně dětí, pokud k tomu mají genetické dispozice, či trpí vysokou krátkozrakostí, nebo užívají dlouhodobě kortikoidy. Šedý zákal zhoršuje vidění, ale u určitých druhů, kdy k oční čočce směřuje ze strany, dlouho lidem nevadí. Můžete mít také pocit zešednutí obrazu. Často se projevuje i oslněním, lidé začnou být citliví na světlo, které dříve nevnímali. Typickým příkladem je náhlý problém řídit auto v noci. U lidí vyššího věku přibývají nebo klesají dioptrie. Najednou třeba vidí lépe do blízka a mají z toho i radost. Je to ale první známka toho, že se mění čočka a s ní i dioptrie. Neexistuje jiná léčba než chirurgická. Na operaci by měl jít člověk, kterému to snižuje vidění. V současnosti je ale trend operovat i zákal, který pacientovi nevadí. Já jsem spíš příznivcem zakročit, pokud to má svůj důvod. * A co zelený zákal, který vedl i ke slepotě? Zelený zákal je mnohem zákeřnější. Jeho hlavním rizikovým faktorem je vysoký nitrooční tlak. Pokud stoupá postupně, nevšimnete si ho. Když se ale zvýší náhle, máte bolesti, oko zčervená, můžete i zvracet. Pokud se na zelený zákal přijde pozdě, ztráta zraku je nevratná, protože dojde k postižení nervů, které jsou součástí sítnice. Prevencí je nechat si změřit oční tlak. Vyšetření je zcela bezbolestné, trvá jen pár vteřin. Lidé, kteří mají v rodině někoho se zeleným zákalem, by ho měli absolvovat jednou za dva roky. * Když vidím před očima proti bílému pozadí pohybující se šmouhy, nemůže to být začínající zákal? My tomu říkáme létající mušky. Jak pohneme okem, posunou se ze zorného pole. Můžete je vidět i proti modrému nebi, sněhu či pozadí monitoru počítače. Má je v oku každý, ale ne všichni to naštěstí vnímají. Jsou to zákalky, chybičky ve struktuře sklivce, který má být dokonale průhledný. Ale už od 12 let věku prochází degradačním vývojem, stárne a dělají se v něm vlásky a tečky. Kolem 60 let začíná proces, kdy sklivec (rosolovitá hmota vyplňující většinu očního bulbu, musí být průzračná, aby jí mohly procházet světelné paprsky až na sítnici, která se nachází za sklivcem, pozn. red.), jak lne k sítnici, se od ní trochu odchlípí. Může se pak stát, že zhoustne osa vidění a s ní přijde pocit, že je tam „něco navíc“. Při akutní změně je třeba oční vyšetření. * Zmínila jste, že nejste zastánkyní operací, pokud nejsou potřeba. Jak se díváte na laserové zákroky, které snižují počet dioptrií? Nemám s nimi zkušenost, sama jsem je neprováděla. Je ale fantastické, že tato metoda existuje. Vysoké dioptrie se dají snížit dokonce na nulu sice relativně rozsáhlým, ale zato velmi dobře snášeným zákrokem. Má minimum komplikací a stabilní výsledky. Měl by se ale posuzovat individuálně. U lidí s nižšími dioptriemi mi přijde zbytečný, přeci jen je to zásah do rohovky. Otázkou je, zda operaci provádět i po čtyřicítce, kdy se během pěti roků začne měnit oční čočka, která může opět dioptrie navýšit. Pacient zaplatí spoustu peněz a ze zákroku bude profitovat jen krátkou dobu. Ideální je proto věk okolo 20 let. U lidí nad 60 let bych nesahala na rohovku, ale doporučila bych jiný typ refrakční operace. Problém je i v případě, že má člověk oční vadu zafixovanou a s ní i návyky. Pokud bude pacient po zákroku třeba studovat a stále se dívat do blízka, oko přijme signál, že se má zvětšovat. Nárůst dioptrií bude pokračovat, i když mu je operace srazila na nulu. Je také nevhodné ji provádět u člověka, který má suché oko, tvořící méně slz. Přestože je to známé, setkávám se s pacienty, kteří ji absolvovali. Operací totiž dochází k řezání rohovkových nervů, což problém se slzami zhorší. * Jste pro používání kontaktních čoček? Je rozdíl mezi kontaktními čočkami před třiceti lety a teď. Nyní jsou velice kvalitní, prodyšné, tenčí, měkčí a mnohem příznivější pro oko. Mám spíš špatnou zkušenost s tím, že zejména mladí lidé nedbají na dostatečnou hygienu čoček. Pouze je umyjí v tekoucí vodě, a ne ve speciálním roztoku. My očaři jsme zastánci těch jednodenních, které dáte do oka, a pak je vyhodíte. I když čočku vložíte šetrně, vždy způsobíte oku nějaké mikrotrauma. Oko je pokryté velkou vrstvou epitelových buněk a nějaká se může manipulací odloupnout. Nebolí to, ale nechává to velký prostor pro bakterie, viry a plísně, aby se usídlily na narušených místech. Na akantamébu (měňavkovitý prvok, který se běžně vyskytuje v čistých vodách, ve vodě pitné i chlorované, kde se živí bakteriemi, pozn. red.) je i nejlepší sterilizační roztok krátký. To je prvok, který se rád chytá na kontaktní čočky, využívá všechny možnosti proniknout do tkáně a může způsobit i ztrátu oka. Nejhorší je, když s čočkami, které nejsou určené na noc, spíte, protože to může způsobit nevyživení očí kyslíkem. Neměly by ani zůstat v oku delší dobu, protože to není přirozené. * Nemůže při nošení kontaktních čoček vadit i oční make-up? Líčení nevadí, pokud ho víčka dobře snášejí. Důležité je si najít značku, která nedráždí, a večer se důkladně odlíčit. Mám ale řadu pacientek, které si dávají pleťový make-up až po řasy, což není správné. Mohou si tak do oka zanést bakterie. Pokud ale trpíte na záněty víček kvůli líčení, je to s nošením čoček nekompatibilní. Ovlivňuje to povrch oka a způsobuje i ječná zrna. * Patříte mezi naše největší odborníky na uveitidy. Přiznám se, že jsem o tomto onemocnění ještě neslyšela. Protože je to onemocnění velice vzácné, i když je velmi ohrožující. Po cukrovce je druhým nejčastějším, které způsobuje oslepnutí mladých lidí. Jde napříč generacemi, nejvíc jsou jím ale zasaženi pacienti v produktivním věku. Nitrooční záněty mají řadu forem, mohou postihnout duhovku, sklivec nebo sítnici, ty nejtěžší případy celé oko. Často jsou vázány na jiná onemocnění, například revmatická či roztroušenou sklerózu. Štěstí v neštěstí je, že se většinou poznají hned. Oko zčervená a bolí hlavně pohled do blízka a do světla. I po vyléčení se záněty často bohužel vracejí. * Jste v léčbě uveitidy úspěšní? S léčbou máme velké úspěchy, naše klinika byla první, která v naší zemi otevřela ambulanci pro uveitidy. Vyškolili jsme odborníky a pomohli rozšiřovat síť specializovaných pracovišť po celé republice. Zakladatelkou ambulancí uveitid byla paní docentka Říhová. Za moc jí vděčím, protože byla mým mentorem. Když jsem přišla na medicínu, bylo mi jasné, že budu léčit. Jen jsem dlouho nevěděla co. Mám v povaze si všechno pozitivně užívat, a tak se mi líbily všechny obory – interna, chirurgie… Až jsem z toho byla frustrovaná. Pak nastal zlom na první přednášce z očního lékařství. Hluboce a nekompromisně jsem se do něj zamilovala a byla to láska na první pohled. Když jsem končila medicínu, žádala jsem o místo na očním ve všech 54 lůžkových zařízeních, které tehdy po republice byly. Marně. Nakonec se za mě přimluvila paní docentka Říhová u tehdejšího přednosty naší kliniky. Vzali mě pod podmínkou, že budu dělat vědu. Tak jsem teď jeden z relativně mála vědců, kteří v očním působí. * Bez čeho si už nedokážete představit oční operaci? Bez spousty věcí, třeba šicích materiálů, které jsou dnes velice kvalitní a velmi jemné. Nástroje se ale stále zmenšují a vstupy do oka jsou tak malé, že se často vůbec nemusí šít. Díky tomu se snižuje i počet komplikací včetně zavlečení infekcí do oka. Je to paradox, dříve se při operaci dělaly velké otvory, ale nebylo je čím šít. Ušli jsme velký kus cesty a už si ani nedokážu představit, kam bude vývoj dál směřovat. Dnes třeba dokážeme vložit do oka srolovanou nitrooční čočku, která se tam sama rozloží. Druhý den je oko jako nové, pacient stoprocentně vidí a může jít domů. Už bych si nezvykla na to, že kdysi bylo oční lékařství chápáno jako malý obor bez specializací. Na naší klinice bereme za rodinné stříbro to, že máme týmy odborníků, provozujících deset specializovaných ambulancí, třeba onkologickou, neurooftalmologickou nebo diabetologickou, které se soustřeďují jen na určitá oční onemocnění. * Jste přednostka, vědkyně, operujete, vyučujete na univerzitě… K tomu máte tři děti ve věku 7, 9 a 11 let. Máte nějaký recept na to, jak vše zvládnout a přitom se neuštvat? Kdybych se rozhodla, že to všechno budu dělat sama, tak bych to stihnout nemohla. Mám ale neskutečné zázemí. Manžel miluje rodinu, udělal by pro ni vše a k tomu mě nesmírně podporuje. Je dopravní inženýr, a tak si i přemisťování dětí mezi školou a kroužky dokáže božsky zorganizovat (smích). Ale i já jsem zodpovědná. Když mi nabídli místo přednostky, radila jsem se nejen s ním, ale i babičkami a dědečky. Ptala jsem se, jestli budou ochotni ještě víc pomáhat a zda do toho můžu jít. A musím jim všem poděkovat za to, že mě podpořili. Nejvíc mě zahřálo na duši, když jsem se na první výročí uvedení do funkce přednostky manžela ptala, jestli má pocit, že by to rodinu nějak ovlivnilo. Odpověděl, že to ani nezaznamenali. Nechci vypadat jako Brouk Pytlík, ale já se opravdu snažím dělat všechno nejlíp, jak umím. Pokud jedu na několik dní na konferenci, navařím dopředu, denně čtu dětem pohádky… Protože když člověk šidí svoje děti, musí toho do smrti litovat. * Ještě prý působíte i jako lektorka stepu? Step je moje vášeň, věnuji se mu od mládí. Byl pro mě i osudovou záležitostí. Před dvaceti lety jsem byla mistryní republiky v sóle. S „kolegou stepařem“ jsme vyhrávali každoročně na republice i v duetech a na mistrovství světa skončili dvanáctí. Začali jsme spolu chodit, což vyděsilo našeho trenéra. Představoval si, že se rozejdeme, a pak se mu jako pár rozpadneme. Nakonec jsme se protančili i do manželství. Jsme zakládajícími členy taneční skupiny Zig-Zag a doteď v jejich škole působíme. Já učím začátečníky a mírně pokročilé, můj muž pokročilé. A protože jsme si doma udělali malinkatý taneční sál, manžel mě donutil chodit tančit i na lekce k němu. Zpočátku se mi to nezdálo, ale to víte, doma musím poslouchat… *** „Na oči mají dobrý vliv borůvky a brusinky.“ „Diabetes je nenápadný zloděj zraku.“ 200 LET OČNÍ KLINIKY Oční klinika Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, tehdy nazývané Karlo-Ferdinandova, byla založena v roce 1818. „Otevření oční kliniky souviselo s rozvojem Všeobecné fakultní nemocnice, která byla založena v roce 1790 z podnětu císaře Josefa II. Asi šlo trochu i o prestiž. V tomto období začaly vznikat po Evropě první oční kliniky a Praha nesměla zůstat pozadu. Aby měla své vědecké zázemí, rozhodlo se, že bude působit pod KarlovoFerdinandovou univerzitou. Velkou inspirací byla klinika ve Vídni, ve které se vyučila řada předních oftalmologů, z nichž pocházeli i naši první přednostové, například profesor Johann Nepomuk Fischer. Vliv Vídně ale měl i svá negativa, často do ní zamířili ti nejlepší čeští lékaři, protože pro ně znamenala vrchol kariéry. Celkově byla dávána Rakousku přednost, ale to bylo ve všech oborech. Kdo chtěl publikovat odborné články, musel umět německy,“ podotýká profesorka Jarmila Heissigerová, současná přednostka Oční kliniky 1. LF UK a VFN. Jak se dříve operovalo? „Čočka se operovala tak, jak to bylo zvykem tisíce let. Dlouhým ostrým předmětem lékař sklopil čočku do sklivcového prostoru. Muselo to být nesmírně náročné, protože nebyl k dispozici mikroskop, ten se při očních operacích používá teprve posledních čtyřicet let. Zákroky byly těžké i pro pacienty, protože se operovalo bez umrtvení. Éterovou narkózu jako první do oční operativy zavedl až náš druhý přednosta Ferdinand Carl von Arlt v 50. letech 19. století. Samozřejmě nebyla ještě známa antibiotika, a tak často docházelo k infekcím. Naši lékaři byli ale velice uznávaní. Řada oftalmologických názvů, které se používají po celém světě, má původ ve jménech přednostů naší kliniky. Léčily se zde nejtěžší případy z celé země a často přicházeli na konzultaci i lidé z ciziny. A to trvá dodnes,“ dodává profesorka Heissigerová, která kliniku vede od roku 2016. „Šedýmzákalem trpí 70 procent lidí nad 75 let.“ NOVÝ SVĚTOVÝ OBJEV Centrum oční genetiky 1. LF UK a VFN v Praze nedávno oznámilo celosvětově významný objev v oblasti výzkumu rohovkových dystrofií. Čeho se týká? „Objev lze připsat desítkám lidí, kteří na něm pracovali dlouhé roky. U jeho začátku stál bývalý přednosta naší kliniky profesor Filipec. Jde o výzkum rohovkových dystrofií, velmi vzácného očního onemocnění, které může vést až ke slepotě. Pokračoval v něm tým docentky Liškové a ve spolupráci s britskými vědci se jim podařilo prokázat, že ho způsobují mutace určitého genu. Rohovkovou dystrofií určitého typu trpí celosvětově nejvíc lidí právě u nás. Může za to mutace genu, kterou měli společní předci současných nemocných, kteří žili zřejmě již před několika stovkami let na našem území,“ vysvětluje přednostka oční kliniky Jarmila Heissigerová. „Objev pomůže k tomu, že se může toto onemocnění prokázat přímo z krve, z níž se pozná mutace genu. Pro řadu lidí to bude životně důležité, protože rohovka je okno do oka. Musí zůstat krásně čirá a průhledná, aby mohl paprsek světla kvalitně procházet zorničkou, dopadnout na sítnici a vyvolat zrakový vjem.“ Rohovkové dystrofie se dají řešit i transplantací od již nežijících dárců z tkáňové banky. „Dříve se předpokládalo, že oproti orgánovým transplantacím je rohovka mimořádně odolná a přežije všechno. V našem transplantačním centru, které je jedno z těch, co v České republice dělají největší počet těchto výkonů, jsme si už ověřili, že to byly falešné naděje. Modifikoval se proto operační postup. Dříve se rohovka transplantovala celá a dnes už se přešlo na metodu, že přenášíme jen její části,“ dodává profesorka Heissigerová. „Jsem zastáncem jednodenních kontaktních čoček.“ „V rodině mám neskutečně dobré zázemí.“ Prof. MUDr. JarMila Heissigerová (44), MBa, Ph. D. Absolvovala 1. LF UK. Od promoce pracuje na Oční klinice 1. LF UK a VFN v Praze, nyní je její přednostkou. Absolvovala tříletou stáž ve skotském Aberdeenu, kde pracovala pod vedením prof. Forrestera, světového odborníka na uveitidy. Tomuto oboru se věnuje stále v Centru pro diagnostiku a léčbu uveitid při oční klinice VFN. Zaměřuje se také na kataraktovou chirurgii. V roce 2017 byla jmenována profesorkou. Foto autor| Foto: David Neff / MAFRA Foto popis| Jaká je ideální vzdálenost při čtení? „Doporučuje se 25–30 centimetrů. Bližší vzdálenost je pro oko nepřirozená. Pokud se člověk posouvá při čtení blízko, dělá to podvědomě do vzdálenosti, která mu vyhovuje. Je pak téměř jisté, že už potřebuje dioptrie,“ vysvětluje profesorka Heissigerová. Foto autor| Foto: Shutterstock.com Foto popis| Pravidelné oční kontroly dětí provádějí v Česku pediatři. odhalí se při nich mnoho zrakových vad. Mezi ty nejčastější patří krátkozrakost. Při její léčbě se nyní objevila průlomová metoda na zpomalení nárůstu dioptrií. Používají se při ní atropinové kapky, které brzdí růst oka a tím i nárůst jeho krátkozrakosti. Foto popis| Oční operace mají v českých zemích dlouholetou tradici. Už v polovině 19. století se jich na naší nejstarší oční klinice ve všeobecné fakultní nemocnici v Praze prováděly ročně tisíce. tehdy převažovaly operace šedého zákalu. „Už si ani nedokážu představit, kam bude vývoj dál směřovat. Dnes třeba dokážeme vložit do oka srolovanou nitrooční čočku, která se tam sama rozloží. Druhý den je oko jako nové, pacient stoprocentně vidí a může jít domů,“ říká Jarmila Heissigerová. Foto autor| Foto: Shutterstock.com, Profimedia.cz Foto popis| Šedý zákal, zakalení nitrooční čočky, je považován za onemocnění typické pro vyšší věk. Může ale postihnout i mladší lidi, a to včetně dětí, pokud k tomu mají genetické dispozice. Často přichází nenápadně a prozradí se pocitem zešednutí obrazu. Foto popis| Zelený zákal, také zvaný glaukom, je onemocnění, při kterém dochází k degeneraci a odumírání zrakového nervu. Je mnohem zákeřnější než šedý zákal, protože nerv v sobě vede informace o obrazech, které dopadají do oka. Může způsobit i úplnou ztrátu zraku. Hlavním rizikovým faktorem zeleného zákalu je vysoký nitrooční tlak. Foto popis| Oblíbený koníček dětí: čtení potmě za svitu baterky. Traduje se, že si tak děti nevratně zkazí oči. Profesorka Heissigerová to však považuje za mýtus. „Nikdy se nepotvrdilo, že by si tím děti kazily oči. Musely by číst dlouho, pravidelně a zblízka, aby to mělo nějaký vliv,“ vysvětluje. Foto popis| Dospělí lidé by měli občas a po 50. roce věku už pravidelně chodit na oční prohlídky. „Už jen proto, že na očním dokážeme odhalit onemocnění, která se jinak nemusí projevit. Patří mezi ně vysoký krevní tlak, cukrovka nebo roztroušená skleróza. Pro diabetiky je každoroční prohlídka nutností. Cukrovka totiž bývá jednou z nejčastějších příčin slepoty lidí v produktivním věku,“ upozorňuje profesorka Heissigerová. Foto autor| Foto: Shutterstock.com, David Neff / MAFRA   Státní nemocnice měly s prověřovanými firmami smlouvy za 350 milionů Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  zdravotnickydenik.cz  Strana 0   Šest fakultních nemocnic, tři další pražské nemocnice, dvě psychiatrické nemocnice a tři odborné ústavy, které zřizuje ministerstvo, uzavíralo smluvy se čtyřmi firmami, které MZ prověřuje. Foto: Torange.biz Státní nemocnice uzavřely s firmami, které prověřuje ministerstvo zdravotnictví, za dva roky smlouvy v hodnotě až 350 milionů korun. Vyplývá to z informací ve věstníku veřejných zakázek. V některých případech šlo o rámcové smlouvy na několik let, které se nevyčerpaly celé. Seznam 38 firem, jejichž dodavatelské vztahy se svými organizacemi chce ministerstvo znát, poslalo minulý týden jejich ředitelům. Kontroly jsou důsledkem vyšetřování kauzy kolem ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka, kvůli kterému skončili ředitelé pražských nemocnic Na Bulovce a Na Františku. U čtyř firem ze seznamu nakupovalo šest z deseti fakultních nemocnic, tři další pražské nemocnice, dvě psychiatrické nemocnice a tři odborné ústavy, které zřizuje ministerstvo. Nařídilo jim prověřit smlouvy. „Přímo řízené organizace ještě pracují na splnění tohoto úkolu. Doposud jsme obdrželi přibližně polovinu odpovědí. Poté, až budou informace kompletní, provedeme jejich analýzu a rozhodneme o dalších krocích,“ sdělila ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. V nemocnicích současně působí kontroloři ministerstva. „Kontroly v nemocnicích Na Bulovce a Na Homolce budou brzy ukončeny. Další kontroly nyní současně probíhají ve Fakultní nemocnici Ostrava, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Státním ústavu pro kontrolu léčiv,“ dodala. Fakultní nemocnice v Plzni s firmami ze seznamu za poslední dva roky uzavřela smlouvy za více než 91 milionů korun. Její ředitel Václav Šimánek si nepamatuje celkový objem zakázek, které nemocnice uzavřela se společností První chráněná dílna. Bylo jich podle něj asi šest. „Jednalo se o zakázky na lékařské rukavice, gázu, cévní protézy nebo také na ostrahu objektu,“ uvedl. V jednom případě šlo o výběrové řízení, v ostatních případech o elektronické aukce. „První chráněná dílna vždy nabídla nejnižší cenu, proto zakázku dostala,“ řekl ČTK. Smlouvy pocházejí podle Šimánka z loňského či předloňského roku. Na dobu neurčitou byla uzavřená smlouva na ostrahu nemocnice, její hodnota za čtyři roky byla podle věstníku 71 milionů. „Neměl by být například problém vypovědět případně smlouvu na ostrahu, ta má tříměsíční výpovědní lhůtu,“ dodal. Nemocnice Na Homolce měla s prověřovanými firmami smlouvy za více než 68 milionů korun. Čtyřletá smlouva na pronájem a praní prádla s firmou Chrištof byla ohodnocena na necelých 63 milionů korun. „Vedení Nemocnice Na Homolce zadalo audit na prověření smluv, který aktuálně probíhá,“ sdělila ČTK mluvčí nemocnice Martina Dostálová. Další procesy budou podle ní probíhat v souladu s pokynem ministerstva zdravotnictví a zejména s ohledem na minimalizaci provozních komplikací. Nemocnice Na Bulovce měla smlouvy za 59,5 milionu korun. Největší částku tvořila smlouva s První chráněnou dílnou na ostrahu objektu za téměř 36 milionů korun na čtyři roky. Fakultní nemocnice v Olomouci uzavřela s firmami ze seznamu smlouvy za téměř za 52 milionů korun. Šlo například koupi sanitek, vybudování automatického vjezdu do areálu a rámcové smlouvy na infuzní techniku a kapilární hemodialyzátory. „Smluvní vztahy jsme na pokyn ministerstva zdravotnictví prověřili, evidujeme smlouvy z osmi veřejných zakázek vysoutěžených v zadávacích řízeních dle legislativy o veřejných zakázkách. Neshledáváme tedy žádnou nestandardnost,“ sdělil ČTK ředitel Roman Havlík. Pražská Všeobecná fakultní nemocnice měla uzavřené smlouvy za 48,5 milionu korun. Podle mluvčího nemocnice Filipa Brože to byly smlouvy na opakující se plnění, ze kterých nemocnice čerpala za necelých osm milionu korun. „Principem takovýchto smluv je, že VFN negarantuje dodavateli konkrétní odběr, ten vždy vychází z aktuální potřeby a je realizován na základě ad hoc objednávek,“ uvedl. Nemocnice je podle něj na pokyn ministerstva připravená smlouvy vypovědět. Smlouvy v řádech jednotek milionů mají Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Hradec Králové a Brno, psychiatrické nemocnice Beřkovice a Mariany Oranžské a Státní ústav pro kontrolu léčiv. V řádu stovek tisíc mají smlouvy Odborný léčebný ústav Paseka, pražská Thomayerova nemocnice a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem. U jedné objednávala tiskové služby Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zejména u firem Tender Consortium a První chráněná dílna nakupovaly také další státní firmy a instituce včetně Úřadu vlády nebo ministerstev. Jméno obviněného podnikatele Tomáše Horáčka nebo jeho příbuzných je podle obchodního rejstříku spojeno téměř se třetinou firem ze seznamu, včetně První chráněné díly s.r.o., se kterou zdravotnická zařízená uzavřela za poslední dva roky smlouvy za více než 236 milionů korun. Další firmy jsou propojené ostatními osobami či firmami. Policisté prověřovali veřejné zakázky například na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut. Obvinili deset lidí a dvě firmy. Kromě Horáčka například odvolaného ředitele Nemocnice na Bulovce Františka Nováka, jeho předchůdkyni Andreu Vrbovskou nebo ředitele Nemocnice Na Františku Roberta Zelenáka, který už kvůli obvinění rezignoval. -čtk- http://www.zdravotnickydenik.cz/2018/0...vanymi-firmami-smlouvy-za-350-milionu/   Integrace zdravotnictví? V ČR se chceme zaměřit na primární péči, pomoci má i DRG a elektronizace Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  zdravotnickydenik.cz  Strana 0   Michaela Koubová Ačkoliv se české zdravotnictví může pochlubit mnoha plusy, integrovaná péče napříč systémem mezi ně nepatří. Ministerstvo zdravotnictví by rádo začalo problematiku řešit zejména v oblasti primární péče, kterou by chtělo posílit a zreformovat. Propojení podpoří také elektronizace a sdílení dat, neefektivity by ovšem měl pomoci potírat i systém odměňování nemocnic prostřednictvím DRG. Foto: koláž ZD Když český pacient potřebuje transplantaci, dostane se mu péče jako málokde ve světě. Na velmi vysoké úrovni je u nás také péče o pacienty s mrtvicí – alespoň tedy co se týče akutní části. Kámen úrazu přichází, když máme pacienta doléčit a pomoci mu v návratu do běžného života (psali jsme také ). Moc chlubit se pak nemůžeme ani péčí o chronické pacienty, například diabetiky. Zkrátka a jednoduše: jakmile je potřeba spolupráce více poskytovatelů zdravotní péče, nastává problém (o zdravotně-sociálním pomezí ani nemluvě). Právě oblasti integrace bychom se ale měli intenzivně věnovat i z toho důvodu, že populace stárne a bude přibývat chronických pacientů, kteří potřebují péči většího počtu lékařů. Propojenost přitom může zajistit, aby byla péče efektivní a ekonomicky únosná, zároveň ovšem dokáže pomoci s lepším využitím už dnes nedostatkových personálních zdrojů. Tomu, jak zdravotnictví integrovat, se věnoval květnový Prague International Health Summit s názvem Role nemocnic ve 21. století. „Integrace péče a co nejsnazší průchod pacienta systémem je to, co u nás není optimálně funkční. Stále na to narážíme ve všech diskuzích. Jsem přesvědčen, že jedním z důvodů přetížení nemocnic i personálu je nedostatečná organizace péče. Pacient je někdy v akutní lůžkové péči držen nadbytečně dlouho, protože chybí navazující péče. Každý by měl mít ve zdravotnictví svou roli a pacient by neměl být pouze subjektem, který bude po systému bloudit, ale bude vědět, kam dál bude pokračovat. I financování nemocnic pak přispívá k tomu, že péče není úplně efektivní. Aby tedy péče byla co nejefektivnější, musíme rozbít současný systém financování, který motivuje spíše k neefektivitě. Bavíme se o postavení nového klasifikačního systému DRG, který by mohl vstoupit do úhrad a rozbít totální paušály, které byly nastaveny jako provizorní řešení. To by mělo vést mimo jiné ke zkrácení hospitalizační doby,“ načrtává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten také připomíná, že v roce 1994 sice u nás byla průměrná hospitalizační doba 10,8 dne, zatímco v roce 2014 6,6 dne, průměr EU je ale ještě nižší – 6,4 dne, a například Francie průměrně hospitalizuje 5,8 dne. Proto je na místě přesun do ambulantního sektoru a jednodenní chirurgie, kterou chce současné vedení ministerstva podporovat. Třeba v Německu se přitom díky zavedení DRG povedlo zkrátit hospitalizace prostřednictvím toho, že se předoperační vyšetření neprovádí až v nemocnici, a také rychlejšími překlady dále – což ale pochopitelně nelze bez spolupráce s ostatními poskytovateli. „Stále existuje prostor na další zlepšování, a ten je hlavně na hraně mezi akutní a následnou péčí,“ potvrzuje Henrieta Tulejová ze slovenského Advance Healthcare Management Institute. Mezeru ilustruje na slovenské studii zaměřené na pacienty po endoprotéze. Ta ukázala obrovskou variabilitu v poskytování fyzioterapie, kterou někteří pacienti začali čerpat do dvou měsíců po ukončení hospitalizace, ale jiní až rok poté. Z 800 sledovaných lidí navíc na fyzioterapii nastoupilo jen 500, a to přesto, že podle standardů je rehabilitace pro navrácení pacienta do plné funkčnosti nezbytná. „Hlavní problém je, že poskytovatelé nejsou propojení. Po pádu komunismu došlo k velké fragmentaci a vytažení ambulantní složky z nemocnic,“ uvádí Tulejová. Zároveň podle ní není jasné, kdo má péči koordinovat a zabraňovat vzniku duplicit, nežádoucích interakcí či podléčení. Nikdo také nekontroluje, zda je pacientovi poskytnuta péče, kterou by měl správně dostat. Výsledkem je například to, že ačkoliv by měli diabetici absolvovat každé dva roky oční vyšetření, realitou je tento standard péče jen u poloviny. A i když pacienta jeho praktik pošle se žádankou jednou ročně na EKG, mnoho zejména starších lidí si není schopno kardiologa najít. „Fragmentace, kdy poskytovatelé fungují odděleně a každý má svou část zdravotnické dokumentace, přičemž informace nesdílejí, způsobuje, že standard péče o diabetika či hypertonika je velmi dobře popsaný, ale v reálu se nedodržuje,“ dodává Henrieta Tulejová. Další část problému je financování, kde se nepromítá žádná odpovědnost za výsledek péče – lékaři jsou zaplaceni za poskytnutí služby, ovšem bez ohledu na to, zda má či nemá pro pacienta přínos. Řešením je podle Tulejové organizovaná, spolupracující síť, kde jsou poskytovatelé odpovědni klinicky i ekonomicky za výsledky péče o pacienty, zejména ty chronicky nemocné. Tato síť může být propojena buď prostřednictvím společného majitele, nebo smlouvami. K řízení pohybu pacientů po síti ovšem také musí být k dispozici nástroje – jsou tedy k dispozici například informace o nákladech na péči a o tom, kde je prostor pro zlepšení. Vytvořit takovou propojenou, spolupracující síť je ovšem velmi náročný úkol, jak se na vlastní kůži přesvědčili na Slovensku. V roce 2012 tam totiž pojišťovna Dôvera odstartovala ve třech regionech projekt integrované péče na základě rizikových kapitačních kontraktů, zodpovědnosti za virtuální budget za celý kmen či sdílení ztrát i úspor. A výsledky? „Z pohledu poskytovatelů bylo to, co získali navíc oproti běžnému kontraktu, 5,65 procenta za rok. Z pohledu HDP je to hodně, ale na úrovni jednoho lékaře je to dost málo, takže se některým ani nevyplatí do toho investovat a měnit svoje zvyky. Některé nemocnice vystoupily a projekt jsme tedy ukončili,“ přibližuje generální ředitel Dôvery Martin Kultan s tím, že systém na tento přístup nebyl připraven. Při podobných projektech by navíc podle něj bylo na místě, aby spolupracovalo co nejvíce pojišťoven, protože se tak zvýší finanční podíl, který mohou poskytovatelé získat. Pojišťovna Dôvera se ale nenechala odradit a v roce 2015 nastartovala management chronických chorob. První byl diabetes, kde dnes spolupracuje přes třicet diabetologů a je snaha zapojit i praktiky, alespoň co se týče odhalování prediabetu a diabetu. Těžištěm projektu je přitom edukace pacientů, dodržování protokolů a standardů péče plus odměňování za výsledky. Letos pak pojišťovna přidala další chorobu – hypertenzi. Dnes tedy model funguje na bázi integrace sítě ambulantních lékařů, kdy pojišťovna nasmlouvala na skupinu praktiků specialisty a snaží se pomocí speciálních programů pro diabetiky a objednávkového systému péči propojit. Prioritou v ČR je reforma primární péčeSměrem do ambulancí bychom se při posilování integrace chtěli vydat i v Česku. „Nemocnice jsou klíčovým poskytovatelem, ale někdy mám pocit, že se v minulosti dělo zdravotnictví pouze jejich prizmatem. Jsou nepochybně velmi důležitým hráčem, ale můj pohled je takový, abychom zdravotnictví vnímali jako komplex, pyramidu, kde jsou nemocnice na vrcholu. Krokem k tomu je podpora tlaku na to, aby se více využívala primární péče a aby se péče přesouvala do ambulancí, zatímco superspecializovaná péče se koncentrovala do větších celků,“ říká Adam Vojtěch. „Překážek je celá řada a nebude to jednoduché. Fakt je, že průchod pacienta systémem není takový, jaký by měl být – někdo k lékaři přijde, až když je pozdě, zatímco dalšímu pacientovi se provede pět vyšetření, které jsou v zásadě k ničemu,“ uznává Vojtěch. Jedním z nejdůležitějších bodů, na kterém nyní ministerstvo pracuje, je právě reforma primární péče. „Role primární péče by měla být mnohem silnější. Je otázkou, jestli nepřijít s novými úhradovými mechanizmy, sdruženými platbami místo současné kapitačně-výkonové platby. Například diabetici musí pravidelně podstupovat několik vyšetření a je nutné, aby poskytovatelé spolupracovali. Právě k tomu by mohla sloužit nová forma úhrady. Je to ale věc poměrně revoluční. Finanční motivace však obvykle vede k tomu, že integrace funguje lépe,“ načrtává Vojtěch, který zároveň poukazuje na to, že je dnes každý poskytovatel odměňován a motivován trochu jiným způsobem. Dalším klíčovým aspektem je podle ministra výměna informací a elektronizace, díky kterým je možno sledovat pohyb pacienta po systému a péči, kterou čerpá. Díky datům pak lze odhalit slabá místa, srovnávat poskytovatele mezi sebou a celkově péči zlepšovat. „Denně v nemocnici zažívám argumentační sílu lékařské obce. Pokud budeme mít data a jednoznačné argumenty, proč změny udělat nebo proč některé aktivity utlumit, bude to pro nás snazší,“ potvrzuje důležitost tohoto kroku ředitelka VFN Dana Jurásková. Podstatným prvkem integrace pak mohou být podle Vojtěcha také zdravotní pojišťovny, které dosud byly v tomto směru poměrně pasivní. Ministr proto doufá, že spolu s přerozdělením financí dle PCG budou i plátci motivováni k tomu, aby se v oblasti začali angažovat. Lepší je začínat jednoduššími modelyPomocnou ruku při snaze integrovat péči nám mohou podat také zkušenosti ze zemí, které jsou na tomto poli podstatně dál. Co tedy odborníci radí k tomu, aby se integraci povedlo nastartovat? „Systém by měl spojit iniciativy jednotlivých aktérů. Některá rozhodnutí musejí být učiněna svrchu – je třeba přijmout regulace, stanovit systém a jeho směřování ke zlepšení. Je proto třeba mít dobré vedení a sdílet stejnou vizi, cíle a dávat lidem úkoly, které povedou k integraci a spojenému úsilí jednotlivých aktérů,“ radí Santiago Delgado Izquierdo, viceprezident španělské společnosti Ribera Salud, která ve Valencii razí model integrované péče. „Pokud jste politik, je třeba stanovit rámec, směr vývoje a odměňovat hodnoty, ne objemy. Pokud jste poskytovatel, mohli byste se na to podívat z jiného úhlu: jaké možnosti mám, jak je mohu využít a jak mohu využít své finanční prostředky k tomu, abych vytvářel hodnoty,“ navrhuje místopředseda představenstva německé manažerské a investiční společnosti Optimedis pohybující se v oblasti zdravotnictví Alexander Pimperl. Zásadním bodem v integraci péče tedy je mít vizi, ideálně odvíjenou od pacienta tak, aby bylo jasné, kam se chceme posunout. „Často se berou věci zjednodušeně. Hodně největších zdravotnických expertů vůbec neví, co může jaký model péče pro pacienta přinést a co ve světě existuje. Druhá věc je poslouchat – na Slovensku máme množství šikovných lékařů, kteří mají rozumné nápady, ale zapomene se na ně. Takže je třeba poslouchat a nebát se jít do takových projektů. A třetí věc: nedávno jsme řešili spokojenost pacienta jako jedno z hodnocených kritérií lékařů, a proběhl protinázor, že jen to ne, protože by to byla cesta k tomu, že by byl pacient ve zdravotnictví klientem. Strašně moc bych proto chtěl, aby se začalo více hledět na pacienta,“ uvádí Martin Kultan. Odborníci ovšem také akcentují důležitost primární péče v procesu – praktický lékař totiž dokáže ovlivnit pohyb pacienta v systému. „V zemích, jako je Nizozemsko, Británie, Dánsko a víceméně Německo, kde je dobře zorganizován systém primární péče, změna začne právě tady. Primární péče je totiž levná a blízko pacientům, dobře je zná a ví, co chtějí,“ říká nizozemský profesor a praktický lékař Giel Nijpels, který se zasloužil o vybudování modelu péče o diabetiky. Podle Henriety Tulejové navíc zkušenosti na Slovensku, kde se nepovedlo prosadit model spolupráce praktiků, specialistů a nemocnic, napovídají, že je lepší začít s jednoduššími modely. „Pustila bych se třeba do projektů, jako jsou balíčkové platby za totální endoprotézy, kde je zdravotní problém ohraničený. To umožní vyvíjet nástroje, které pak budeme moci využít u kapitačních kontraktů, tedy sdílení dat, elektronickou zdravotní dokumentaci, nástroje na komunikaci mezi lékaři a nástroje, které umožňují ovlivnit chování lékaře,“ dodává Tulejová, podle které je navíc důležité, aby část iniciativy vycházela od samotných lékařů. Tomu, jak fungují modely integrované péče v USA, Německu, Španělsku či Nizozemí, se budeme věnovat v nadcházejících vydáních ZD. Michaela Koubová http://www.zdravotnickydenik.cz/2018/0...ni-peci-pomoci-ma-i-drg-elektronizace/   Téma: Jak mít dobrý zrak Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 20.7.2018  Metro  Strana 15  Víkend Žít zdravě a pobývat denně na čerstvém vzduchu. To je podle profesorky Jarmily Heissigerové, přednostky oční kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, nejlepší recept, jak si udržovat zdravý zrak. „Klinickými studiemi bylo prokázáno, že pokud děti ve věku 6–13 let, tedy v období, kdy oko nejvíce roste, pobývaly denně alespoň dvě hodiny venku, tak byly mnohem méně krátkozraké. Je to tím, že sítnice přijímá podněty nejintenzivněji v dětství a podle toho se formují budoucí dioptrie oka. Umělé světlo záporně stimuluje sítnici, aby rostla. Je proto mnohem lepší děti poslat ven na přirozené světlo, i kdyby si tam měly třeba jen číst, než je nechat sedět doma,“ tvrdí profesorka Jarmila Heissigerová. Měly by děti kvůli očím jíst mrkev? A hrozí nám epidemie krátkozrakosti? Čtěte v dnešním novém vydání týdeníku Téma. Foto popis| Regionální mutace| Metro - Praha   Anxiolytika mohou způsobit delírium, epilepsii či demenci Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  doktorka.cz  Strana 0   Ludmila Hamplová Velká část seniorů běžně užívá anxiolytika ze skupiny benzodiazepinů, tedy různé "prášky na spaní" nebo "na uklidnění", jako třeba Neurol, Diazepam či Lexaurin, aniž by věděli, že urychlují proces rozvoje demence. „ Dlouhodobé užívání léků ze skupiny benzodiazepinů může vést až k rozvoji život ohrožujících deliriózních stavů a právě tyto léky patří k vůbec nejčastěji nesprávně předepisovaným, a to zejména u seniorů,“ upozorňuje psychiatr docent Martin Anders, který působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN a zároveň je budoucím předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Lidé, kteří si vyzvednou své „prášky“ v podobě anxiolytik, ale vůbec netuší, že důsledkem dlouhodobého užívání těchto léků může být delirium, epilepsie nebo právě demence. Dobrá zpráva je, že spotřeba anxiolytik v Česku klesá, a to také díky rostoucí spotřebě antidepresiv. Prášky „na hlavu“ i „na nervy“ Získat antidepresiva, ale i anxiolytika, je dnes mnohem snazší než v minulosti. Tyto léky mohou předepisovat nejen psychiatři či neurologové, ale také praktičtí lékaři. Omezení preskripce je jen u několika málo přípravků. „To, že mohou praktičtí lékaři předepsat antidepresiva, je správný krok, protože lidé s psychickými poruchami často hledají pomoc ve svém nejbližším okolí, což je nejen rodina, ale i praktický lékař,“ popisuje profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Mnoha nemocným se tak dostane pomoci, aniž by museli překonat strach z toho, že je bude léčit psychiatr. „Dříve se praktičtí lékaři velmi obávali předepisovat antidepresiva, což se dnes naštěstí nebojí. Jsou více vzdělaní v oblasti psychických poruch a dělají dobrou práci,“ dodává psychiatr. Jenže zlepšení dostupnosti antidepresiv s sebou nese i riziko, že je dostanou i lidé, kteří je nepotřebují. Pomyslnými viníky tohoto stavu ale nejsou pouze lékaři, kteří se třeba chtějí „zbavit“ obtížného pacienta, kterému po fyzické stránce nic nechybí. „ Antidepresiva nejsou lékem na každou bolístku v našem životě. Jako psychiatři léčíme pacienty s duševními poruchami, ale nedokážeme vyřešit životní problémy všech lidí,“ upozorňuje profesor Raboch. Antidepresiva jsou paradoxně účinnější u středně těžkých a těžkých stavů, u těch lehčích účinkují také, ale méně. Velmi účinnou, ale zrádnou pomocí jsou pak anxiolytika. „ Pozitivní efekt velmi rychlého nástupu účinku s sebou nese i riziko rozvoje závislosti. Stejný mechanismus, který umožňuje bezprostřední efekt léků, se podílí na rozvoji závislosti, která se může rozvinout už po několika týdnech užívání,“ přibližuje Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN. Ke starostem třeba ohledně rozvodu se tak přidává další problém v podobě silné závislosti. „Pouze farmakologicky se životní problémy vyřešit nedají. Anxiolytika ale nabídnou rychlou úlevu od potíží, a tak se člověk cítí subjektivně lépe. Pokud je sám od sebe vysadí, velmi pravděpodobně mu bude hůř, a tak je začne užívat znovu, takže místo řešení svých potíží jen posiluje mechanismus udržování závislosti,“ dodává adiktolog. Pokud je nasazení anxiolytik namístě, je vhodné spolu s nimi podávat i antidepresiva, a překlenout tak dobu, než se objeví účinek antidepresiv, a pak anxiolytika postupně vysadi t. Autor: Ludmila Hamplová - Patalie.cz http://psychologie.doktorka.cz/anxioly...pusobit-delirium-epilepsii-ci-demenci/   Milionové smlouvy s prověřovanými firmami Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  halonoviny.cz  Strana 0   Ilustrační FOTO - pixabayStátní nemocnice uzavřely s firmami, které prověřuje ministerstvo zdravotnictví, za dva roky smlouvy v hodnotě až 350 milionů korun. Vyplývá to z informací ve věstníku veřejných zakázek. Seznam 38 firem, jejichž dodavatelské vztahy se svými organizacemi chce ministerstvo znát, poslalo minulý týden jejich ředitelům. Kontroly jsou důsledkem vyšetřování kolem ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka, kvůli kterému skončili ředitelé pražských nemocnic Na Bulovce a Na Františku. U čtyř firem ze seznamu nakupovalo šest z deseti fakultních nemocnic, tři další pražské nemocnice, dvě psychiatrické nemocnice a tři odborné ústavy, které zřizuje ministerstvo. Nařídilo jim prověřit smlouvy. »Přímo řízené organizace ještě pracují na splnění tohoto úkolu. Doposud jsme obdrželi přibližně polovinu odpovědí. Poté, až budou informace kompletní, provedeme jejich analýzu a rozhodneme o dalších krocích,«sdělila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. V některých případech šlo o rámcové smlouvy na několik let, které se nevyčerpaly celé. V nemocnicích současně působí kontroloři ministerstva. »Kontroly v nemocnicích Na Bulovce a Na Homolce budou brzy ukončeny. Další kontroly nyní současně probíhají ve Fakultní nemocnici Ostrava, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Státním ústavu pro kontrolu léčiv,«dodala. Fakultní nemocnice v Plzni s firmami ze seznamu za poslední dva roky uzavřela smlouvy za více než 91 milionů korun. Se společností První chráněná dílna se jednalo o zakázky na lékařské rukavice, gázu, cévní protézy nebo také na ostrahu objektu. V jednom případě šlo o výběrové řízení, v ostatních případech o elektronické aukce. První chráněná dílna vždy nabídla nejnižší cenu, proto zakázku dostala. Smlouvy pocházejí z loňského či předloňského roku, jsou maximálně na dva roky. Na dobu neurčitou byla uzavřena smlouva na ostrahu nemocnice, její hodnota za čtyři roky byla podle věstníku 71 milionů. Nemocnice Na Homolce měla s prověřovanými firmami smlouvy za více než 68 milionů korun. Čtyřletá smlouva na pronájem a praní prádla s firmou Chrištof byla ohodnocena na téměř 63 milionů korun. Nemocnice Na Bulovce měla smlouvy za 59,5 milionu korun. Největší částku tvořila smlouva s První chráněnou dílnou na ostrahu objektu za téměř 36 milionů korun na čtyři roky. Fakultní nemocnice v Olomouci uzavřela s firmami ze seznamu smlouvy za téměř za 52 milionů korun. Šlo například o koupi sanitek, vybudování automatického vjezdu do areálu a rámcové smlouvy na infuzní techniku a kapilární hemodialyzátory. Pražská Všeobecná fakultní nemocnice měla uzavřené smlouvy za 48,5 milionu korun. Byly to smlouvy na opakující se plnění, ze kterých nemocnice čerpala za necelých osm milionu korun. Principem takovýchto smluv je, že VFN negarantuje dodavateli konkrétní odběr, ten vždy vychází z aktuální potřeby a je realizován na základě ad hoc objednávek. Smlouvy v řádech jednotek milionů mají Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Hradec Králové a Brno, psychiatrické nemocnice Beřkovice a Mariany Oranžské a Státní ústav pro kontrolu léčiv. V řádu stovek milionů pak Odborný léčebný ústav Paseka, pražská Thomayerova nemocnice a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem. U jedné objednávala tiskové služby také Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zejména u firem Tender Consortium a První chráněná dílna nakupovaly také další státní firmy a instituce včetně Úřadu vlády nebo ministerstev. Jméno obviněného ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka nebo jeho příbuzných je podle obchodního rejstříku spojeno téměř s třetinou firem ze seznamu, včetně První chráněné dílny s.r.o., se kterou zdravotnická zařízená uzavřela za poslední dva roky smlouvy za více než 236 milionů korun. Další firmy jsou propojené ostatními osobami či firmami. Policisté prověřovali veřejné zakázky například na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut. Obvinili deset lidí a dvě firmy. Kromě Horáčka například odvolaného ředitele Nemocnice na Bulovce Františka Nováka, jeho předchůdkyni Andreu Vrbovskou nebo ředitele Nemocnice Na Františku Roberta Zelenáka, který už kvůli obvinění rezignoval. (zku) http://www.halonoviny.cz/articles/view/47991176   Vyberte jméno vašeho dítěte z více než 371 jmen: Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  porodnice.cz  Strana 0   otázka Dobrý den, můj syn 6,5 mesice, který v předchozím období krásně pil mléko ( částečně kojím plus um Beba), najednou chtít přestává, někdy mám pocit, že ho nutim. Nakoji se plus mínus 50 ml a lahvičku pak odmítá, nebo vezme s premlouvanim. Co se děje, že tak obrátil? Proč? Kladu si otázky typu: je to Bebou 2 místo 1, je sytý, už mu to nechutna, je to jen chvilkovy bojkot, rostou mu zuby? Jinak ji ovoce a zeleninu s masem občas i kaši s velikou chuti a rád, i krásné pije fenyklovy čaj. Děkuji za radu. K odpověď Dobrý den. Pokud dobře jí příkrmy, tak můžete na mléku ubrat. Nevím přesně, jaké má dávky. Je potřeba se snažit o tři mléčné porce denně (mléko nebo kaše, jogurt). Teoreticky může mít stravu i úplně bez mléka, v tom případě je nutná suplementace vápníku. Jestli mu rostou zuby, nevím. Změnou Beby to nejspíše nebude. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1234 http://www.porodnice.cz/poradny/bojkot-piti-mleka   Hrčka po očkování Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  porodnice.cz  Strana 0   otázka Dobrý den pane doktore, moje malá má ještě 3,5 měsíce po očkování Hexacimou ve stehýnku stále zatvrdlou hrčku.. Naše pediatrička tvrdí, že se to vstřebá, ale je to stále stejné.. Je to normální, zmizne to někdy? Případně jak tomu pomoci? Bojím se očkovat další vakcíny - aktuálně by měla jít na Priorix, že to bude to stejné, ne-li horší.. Moc děkuji za každou radu. odpověď Dobrý den. Nevím přesně, jak to vypadá, ale předpokládám s paní doktorkou, že se to vstřebá. Nijak moc se tomu asi pomoct nedá. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1234 http://www.porodnice.cz/poradny/hrcka-po-ockovani   ABKM? Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  porodnice.cz  Strana 0   otázka Dobrý den, mám 6ti týdenní dceru a přibližně dva týdny má hnědou hutnou hlenovitou stolici ( asi jako když má dospělák průjem ), kterou nevykadí bez použití rektální rourky. Prospívá dobře, kilo za měsíc, plně kojím. Dítě neklidně spí, mručí a často se kroutí. Na radu dětské mudr držím cca 10 dní nemléčnou dietu ovšem nepozoruji kór na stolici žádné zlepšení. Mohla by taková stolice značit něco jiného? Za jak dlouho by byla znatelná změna? Má nějaký význam dávat před kojením přípravek Coliprev? Nebylo by lepší zkusit nějaké UM, jestli se stav nezlepší? MUDr radí vytrvat, ale docela mě to stresuje, jestli jí mé mléko nedělá zle. Jinak dávám malé probiotika a občas babycalm nebo espumisan. Já teď druhý den užívám Hylac. Omlouvám se za tolik dotazů najednou a předem děkuji za odpověď. odpověď Dobrý den. Vaše mléko je jistě zcela v pořádku a není nyní důvod dávat mléko umělé. Kdyby tam byl nějaký závažnější problém s vyprázdňováním - je potřeba projít, jestli smolka v porodnici odešla do 48 hodin po porodu. Jestli se dítě jinak v pořádku, kolem zadečku nemá krvácení, apod. Skutečně potřebuje rektální rourku? Odejde po ní množství stolice? Co kdybyste několik dnů (třeba 2-3) počkali, jestli stolice neodejde sama. Probiotika klidně dávejte, nevidím význam dávat Coliprev. Jestli bude zácpa úporná (k posouzení PLDD) - vyšetření na dětské gastroenterologii/proktologii. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1234 http://www.porodnice.cz/poradny/abkm-37   Zadní rýma Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  porodnice.cz  Strana 0   otázka Dobrý den pane doktorore, chtěla bych se zeptat, můj půlroční syn má už týden zadní rýmu, která nejde skoro vůbec odsát. Dr nám předepsala kapky pamycon ale neřekla jestli se mohou kombinovat např. s nasivinem. Syn nemůže pařádně dýchat, přes den to jde ale v noci se budí a brečí. Je možné je tedy kombinovat aby se mu uvolnilo dýchání alespoň na noc? Děkuji odpověď Dobrý den. Nasivin pro děti můžete na 5 dnů nasadit. Držím palce. MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1236 http://www.porodnice.cz/poradny/zadni-ryma-4   Buzení v noci Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  porodnice.cz  Strana 0   otázka Dobrý den. Mám 5 měs. syna, narozen 39tt císařským řezem, léčen s žloutenkou. Od 1. měs na UM, dobře snášeno. Začali jsme s přikrmy dobře snášeny, ale za to UM nechce moc pít. Vypije cca za den, už jen 400-500 ml, někdy i méně. Chtěla jsem se zeptat, zda stačí tolik mléka za den? Podle tabulek roste správně. Ale nastal nám teď problém, nechce večerní mléko a když ho vypije strašně se kroutí, vzpírá se- nejspíš ho bolí břicho?! Nedaří se mu usnou po cca hodině usne, ale celou noc se budí klidně i 15 za noc se vzbudí a pláče. Vždy stačí dát dudlík, pití a spí ale opakuje se to čím dál častěji. Nespíme/ spíme takhle, už měsíc jsem velmi unavená a nevím, jak si poradit. Zda změnit mléko, dávat kaše na noc, jestli je špatné dávat v noci čaj, jestli je to po očkovaní (dávali jsme jen povinné). Syn spával dříve velmi dobře. Děkuju moc za odpověď a radu. Zdravím, V. odpověď Dobrý den. Pokud sní normálně alespoň dva příkrmy (ovocný a masovozeleninový), tak by mu 400-500ml mléka mělo v pohodě stačit, možná i méně. Na noc zkuste něco hustějšího - např. kaši. Mohl by mít reflux, a hustější příkrm jako kaše ho jednak více zasytí a jednak mu může reflux zmírnit. Případně pokud by se stav nezlepšil, konzultovat s PLDD nasazení terapie léky na odkyselení žaludku (magistraliter připravený omeprazol v sirupu). MUDr. Martin Magner, Ph.D. Pediatr Odborný asistent na klinice dětského a dorostového lékařství 1.LF UK a VFN v Praze Vám bude odpovídat na dotazy, které se týkají problematiky dětského lékařství. Počet odpovědí: 1236 http://www.porodnice.cz/poradny/buzeni-v-noci-0   Přibývá nemocí z povolání Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  socialnidialog.cz  Strana 0   Nejohroženějšími jsou zaměstnanci automobilek, oceláren, zdravotní sestry a horníci Nemocí z povolání loni přibylo meziročně bezmála o šest procent, postihly více než tisícovku lidí. Může za to zřejmě i rekordní zaměstnanost. Nejohroženějšími jsou podle statistiky ti, kdo pracují ve výrobě aut a také zdravotníci, napsal server ct24.cz. Statistikám vévodí nemoci z přetěžování končetin. V tomto směru jsou nejohroženějšími pracovníky zaměstnanci automobilek a oceláren a také horníci. V posledních desetiletích se změnila hlavně skladba samotných nemocí, které zaměstnance postihují. „ Když to srovnáme třeba s rokem 1975, tak tehdy převažovaly nemoci plic, bylo tam spousta závažných plicních nemocí, na které lidi umírali. Bylo tam deset procent otrav. Teď je nejvíc syndromu karpálního tunelu,“ vypočítává Daniela Pelcová z Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN. Právě jednostranné zatěžování a zvedání těžkých břemen vede i k přetěžování bederní páteře. I to by se mělo nově dostat na seznam nemocí z povolání. Návrh už přes rok řeší ministerstvo práce. Podle jeho mluvčího Vladimíra Řepky se to bude týkat především lidi, kteří těžce fyzicky pracují, ne lidí z kanceláří. Seznam nemocí z povolání se rozšiřuje pravidelně už od 30. let minulého století. Za tu dobu z něj naopak zmizelo jen několik chorob. Například ta, která postihovala horníky. „Jsou to takové kmitavé pohyby očí, které byly popisované u horníků, kteří vyšli z těch temných slojí na světlo. To už teď nemáme, protože ty podmínky jsou lepší,“ uvedla Pelcová. Chorobami z povolání jsou rovnocenně ohrožena obě pohlaví. Loni bylo z 1117 hlášených pracovníků s profesionálním onemocněním 551 žen. Bez rukavic a s nimiBezpečnostní experti se stále setkávají i s tím, že zaměstnanci nemají k dispozici kvalitní rukavice. Ty přitom neslouží jen jako ochrana před poraněním, ale i jako prevence před vibracemi nebo jednou z nejčastějších chorob z povolání – dermatóz – neboli kožních onemocnění. „Dá se perfektně chránit, když člověk nosí bariérové rukavice proti oleji. Tím se výskyt této nemoci z povolání naprosto eliminuje,“ řekl expert na bezpečnost práce ve společnosti Ardon Safety Ondřej Švadlenka. Řada firem a institucí musí zaměstnance chránit taky před chemikáliemi nebo zářením. I takové nemoci z povolání se totiž stále objevují. -lhe- http://socialnidialog.cz/zpravodajstvi/trh-prace/3620-pribyva-nemoci-z-povolani   Státní nemocnice měly s prověřovanými firmami smlouvy za 350 mil. Téma: Všeobecná fakultní nemocnice 19.7.2018  zdravi.euro.cz  Strana 0   Státní nemocnice uzavřely s firmami, které prověřuje ministerstvo zdravotnictví, za dva roky smlouvy v hodnotě až 350 milionů korun. Vyplývá to z informací ve věstníku veřejných zakázek. V některých případech šlo o rámcové smlouvy na několik let, které se nevyčerpaly celé. Seznam 38 firem, jejichž dodavatelské vztahy se svými organizacemi chce ministerstvo znát, poslalo minulý týden jejich ředitelům. Kontroly jsou důsledkem vyšetřování kauzy kolem ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka, kvůli kterému skončili ředitelé pražských nemocnic Na Bulovce a Na Františku. U čtyř firem ze seznamu nakupovalo šest z deseti fakultních nemocnic, tři další pražské nemocnice, dvě psychiatrické nemocnice a tři odborné ústavy, které zřizuje ministerstvo. Nařídilo jim prověřit smlouvy. „Přímo řízené organizace ještě pracují na splnění tohoto úkolu. Doposud jsme obdrželi přibližně polovinu odpovědí. Poté, až budou informace kompletní, provedeme jejich analýzu a rozhodneme o dalších krocích,“ sdělila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. V nemocnicích současně působí kontroloři ministerstva. „Kontroly v nemocnicích Na Bulovce a Na Homolce budou brzy ukončeny. Další kontroly nyní současně probíhají ve Fakultní nemocnici Ostrava, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Státním ústavu pro kontrolu léčiv,“ dodala. Fakultní nemocnice v Plzni s firmami ze seznamu za poslední dva roky uzavřela smlouvy za více než 91 milionů korun. Její ředitel Václav Šimánek si nepamatuje celkový objem zakázek, které nemocnice uzavřela se společností První chráněná dílna. Bylo jich podle něj asi šest. „Jednalo se o zakázky na lékařské rukavice, gázu, cévní protézy nebo také na ostrahu objektu,“ uvedl. V jednom případě šlo o výběrové řízení, v ostatních případech o elektronické aukce. „První chráněná dílna vždy nabídla nejnižší cenu, proto zakázku dostala,“ řekl. Smlouvy pocházejí podle Šimánka z loňského či předloňského roku. Na dobu neurčitou byla uzavřená smlouva na ostrahu nemocnice, její hodnota za čtyři roky byla podle věstníku 71 milionů. „Neměl by být například problém vypovědět případně smlouvu na ostrahu, ta má tříměsíční výpovědní lhůtu,“ dodal. Nemocnice Na Homolce měla s prověřovanými firmami smlouvy za více než 68 milionů korun. Čtyřletá smlouva na pronájem a praní prádla s firmou Chrištof byla ohodnocena na necelých 63 milionů korun. „Vedení Nemocnice Na Homolce zadalo audit na prověření smluv, který aktuálně probíhá,“ sdělila mluvčí nemocnice Martina Dostálová. Další procesy budou podle ní probíhat v souladu s pokynem ministerstva zdravotnictví a zejména s ohledem na minimalizaci provozních komplikací. Nemocnice Na Bulovce měla smlouvy za 59,5 milionu korun. Největší částku tvořila smlouva s První chráněnou dílnou na ostrahu objektu za téměř 36 milionů korun na čtyři roky. Fakultní nemocnice v Olomouci uzavřela s firmami ze seznamu smlouvy za téměř za 52 milionů korun. Šlo například koupi sanitek, vybudování automatického vjezdu do areálu a rámcové smlouvy na infuzní techniku a kapilární hemodialyzátory. „Smluvní vztahy jsme na pokyn ministerstva zdravotnictví prověřili, evidujeme smlouvy z osmi veřejných zakázek vysoutěžených v zadávacích řízeních dle legislativy o veřejných zakázkách. Neshledáváme tedy žádnou nestandardnost,“ sdělil ředitel Roman Havlík. Pražská Všeobecná fakultní nemocnice měla uzavřené smlouvy za 48,5 milionu korun. Podle mluvčího nemocnice Filipa Brože to byly smlouvy na opakující se plnění, ze kterých nemocnice čerpala za necelých osm milionu korun. „Principem takovýchto smluv je, že VFN negarantuje dodavateli konkrétní odběr, ten vždy vychází z aktuální potřeby a je realizován na základě ad hoc objednávek,“ uvedl. Nemocnice je podle něj na pokyn ministerstva připravená smlouvy vypovědět. Smlouvy v řádech jednotek milionů mají Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Hradec Králové a Brno, psychiatrické nemocnice Beřkovice a Mariany Oranžské a Státní ústav pro kontrolu léčiv. V řádu stovek tisíc mají smlouvy Odborný léčebný ústav Paseka, pražská Thomayerova nemocnice a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem. U jedné objednávala tiskové služby Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zejména u firem Tender Consortium a První chráněná dílna nakupovaly také další státní firmy a instituce včetně Úřadu vlády nebo ministerstev. Jméno obviněného podnikatele Tomáše Horáčka nebo jeho příbuzných je podle obchodního rejstříku spojeno téměř se třetinou firem ze seznamu, včetně První chráněné díly s.r.o., se kterou zdravotnická zařízená uzavřela za poslední dva roky smlouvy za více než 236 milionů korun. Další firmy jsou propojené ostatními osobami či firmami. Policisté prověřovali veřejné zakázky například na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut. Obvinili deset lidí a dvě firmy. Kromě Horáčka například odvolaného ředitele Nemocnice na Bulovce Františka Nováka, jeho předchůdkyni Andreu Vrbovskou nebo ředitele Nemocnice Na Františku Roberta Zelenáka, který už kvůli obvinění rezignoval. https://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-...nymi-firmami-smlouvy-za-350-mil-487136

© 2018 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz